EKZÉM

Za posledních deset let se zdvojnásobil počet lidí, které trápí atopický ekzém. Toto vrozené chronické kožní onemocnění postihuje nyní podle přednostky dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Jany Hercogové až 20 procent populace. Kůže je poseta pupínky, šupinatí se a silně svědí. Nemoc výrazně zhoršuje kvalitu života a v tomto ohledu je srovnatelná s lupenkou.

"Atopická dermatitida, jak se odborně nemoc nazývá, často začíná v kojeneckém věku, ale ani pozdější objevení choroby není vzácností," řekla ČTK lékařka dermatovenerologické kliniky Všebecné fakultní nemocnice Stanislava Polášková.

Pokud mají atopický ekzém oba rodiče, je pravděpodobnost až 70 procent, že jím bude trpět i jejich potomek. U části pacientů problémy samy odezní. Neznamená to však, že by se tělo zbavilo vrozené vlohy. Ekzém se převtělí v jinou alergii, například sennou rýmu či astma.

Atopická dermatitida je považována za civilizační nemoc. Vlohy k ní se sice dědí, k rozvoji potíží ale přispívají alergeny vnějšího prostředí jako vzduch a potraviny. Spouštějí je například také bakterie zlatého stafylokoka, kožní infekce či emoční stres. Kůži vadí i prach a kouření, stejně jako dráždění, například vlastním potem či hrubší látkou oblečení.

U kojenců od dvou do šesti měsíců se nemoc projevuje puchýřky na hlavě, u větších dětí v ohybových částech rukou a nohou. U dospívajících může být na očních víčkách, ve výstřihu, na rukou a ploskách nohou. Stav se zhoršuje s rozbouřením hormonálních hladin v dospívání.
"Léčba spočívá v poučení pacienta, aby svému onemocnění porozuměl a dokázal se vyhnout vlivům, které obtíže vyvolávají," uvedla Polášková. Důležité je promazávat kůži, protože tito pacienti mají vrozenou poruchu kožní bariéry, přesněji mají chybné složení jejích tukových vrstev.

U těžších stavů se používají protizánětlivé léky. Mnoho desetiletí pomáhají pacientům kortikosteroidy, tedy masti s obsahem hormonů. Mají ale nežádoucí účinky, jako je zvýšené ochlupení a vznik skvrn či viditelných žilek na kůži. Užívají se proto jen k překonání akutních obtíží.

Bez těchto vedlejších účinků jsou takzvaná imunomodulancia, která upravují imunitní odpověď organismu, jako tacrolismus a pimecrolismus. V podobě masti sníží do týdne svědění, do tří týdnů omezí ostatní příznaky.

Tzv. probiotika nepomáhají při léčbě ekzému

Jak dnes informoval servr BBC, nová studie, která byla provedena na více než 800 dětech, ukazuje, že probiotika, které se nacházejí např. v jogurtech či jogurových nápojích, nepomáhají při mírnění svědění či výskytu ekzému, jak se doposud věřilo. Celý článek zde.

Užívání paracetamolu zvyšuje riziko výskytu astmatu a ekzému u dětí

Jak dnes informoval Medical News today, dle dotazniku, ktery vyplnili rodiče více než 200 000 dětí ve věku 6 a 7 let ze 73 center v 31 zemích po celém světě, vyplynulo, že užívání paracetamolu v prvním roce života dítěte nebo v ranném dětství zvyšuje riziko pozdějšího výskytu astmatu a ekzému. Děti, kterým byl podán paracetamol v prvním roce života proti horečce či zvýšené teplotě mají o 61 procent vyšší pravděpodobnost, že se setkají s astmatem a ekzémem, byla-li podávaná dávka paracetamolu "střední", při vyšších dávkách paracetamolu v prvním roce života byl pak výskyt ekzému či astmatu až o 200 procent vyšší.

celá zpráva v původním znění zde: Medical News Today

Ryby v jídelníčku malých dětí prý snižují riziko ekzémů

26.09.2008 ČTK

Zařazovat dětem ve věku do devíti měsíců do jídelníčku pravidelně ryby může u nich snížit riziko vzniku ekzému. Zjistili to švédští vědci, kteří se zapojili do dlouhodobé studie, v jejímž rámci byl sledován zdravotní stav 17.000 dětí.

Konzumace jakéhokoli druhu ryb snižuje riziko onemocnění kůže o 25 procent ve srovnání s dětmi, které ryby nikdy nejedly, tvrdí pediatr z univerzity ve švédském Göteburgu Bernt Alm.

"Tím hlavním zjištěním je, že včasné zavedení ryb do jídelníčku je velmi užitečné," uvedl Alm a jeho kolektiv v britském lékařském časopise British Medical Journal. "Nezáleží na množství ani druhu ryb. Myslíme si, že důležitá je hlavně doba, kdy se ryby začnou konzumovat."

Ekzém je chronické onemocnění, které postihuje deset až 15 procent dětí. Projevuje se svěděním kůže, jejím zčervenáním, vysycháním a praskáním. Vyskytuje se často u osob, které trpí alergiemi.

Vědci také zjistili, že důležitou roli pro vznik ekzému hrají geny, naopak žádný vliv tady zřejmě nemá kojení nebo chování chlupatých domácích mazlíčků.

Zdá se, že ryby v jídelníčku jsou velmi důležité, ale podle Alma bude třeba dalšími studiemi zjistit přesně proč. Žádnou zvláštní ochranu před ekzémem tady zřejmě nehrají nenasycené mastné kyseliny omega-3, na něž jsou ryby bohaté a které mají spoustu příznivých účinků na zdraví.

"Musí tu být něco, co má vliv na rozvoj imunitního systému," řekl Alm.

Naděje při léčbě ekzémů - vypnout gen svědění

Vědci věří, že nalezli gen „svědění“, což zvyšuje naději při léčbě ekzémů. Gen GRPR (gastrin-releasing peptide receptor) byl nalezen v některých nervových buňkách týmem z Washingtonské univerzity.

Vědci provedli řadu laboratorních testů na myších. Myši, kterým byl gen vyřazen z činnosti, nereagovaly tolik na podněty vyvolávající svědění. Jestliže jsou vědecké předpoklady správné, budou moci pomoci pacientům s chronickým svěděním, které je zapříčiňováno onemocněními jako jsou exzémy.

V minulosti vědci na svědění pohlíželi jako na méně intenzivní formu bolesti a tomu byl také přizpůsoben výzkum. To bylo také poprvé kdy si vědci poprvé enzymu GRPR všimli. Během testů však zpozorovali, že tento gen s bolestí nesouvisí.

Vedoucí výzkumu Zhou-Feng Chen řekl: „Skutečnost, že tento gen nesouvisí s bolestí, ale se svěděním nabízí naději na specifickou léčbu.“ „A protože bolest může být zřetelným ukazatelem, který varuje před nebezpečím, měl by být odlišný způsob léčby svědění, který nesnižuje schopnost vnímání bolesti.“

převzato BBC News

Nové léky na astma a ekzémy

Němečtí lékaři objevili nadějnou cestu vedoucí k novým lékům na záněty a alergie. Inspiroval je k tomu efekt marihuany. Vlastně nejde o zcela nový objev. Extrakty z konopí se pro léčbu zánětů používaly už ve starověku. Pro nepříjemné vedlejší účinky však byly ve 30. letech minulého století vyřazeny z lékárenských receptur. Vědecká studie týmu vedeného Andreasem Zimmerem z bonnského Ústavu molekulární psychiatrie, zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Science, staví starou léčbu do nového světla.

Zimmer je přesvědčen, že řada pacientů trpících astmatem nebo kožními ekzémy má v těle nedostatek endokanabinoidů, tedy látek, které mají podobné účinky jako marihuana, ale které si naše tělo syntetizuje samo. Těmto lidem by mohly pomoci léčebné kůry založené na účinku látek podobných tetrahydrokanabinolu, jež je hlavní účinnou látkou marihuany. Zimmer ale varuje pacienty před laickými pokusy o léčbu ekzémů či astmatu marihuanou nebo hašišem. Nežádoucí vedlejší účinky drog představují příliš velké riziko.

Zdroj: Rozhlas.cz/Leonardo

Lepší je jídlo bez chemikálií, antibiotik a hormonů

Nabídka biovýrobků na českém trhu se rozšiřuje rychlým tempem, říká nutriční poradkyně Monika Divišová.

Proč dáváte přednost biopotravinám?

Protože prospívají lidskému zdraví. Bioprodukty totiž neobsahují pro náš organismus škodlivé jedovaté chemikálie. I když omyjete konvenčně vypěstované jablko, stále má na svém povrchu dvacet až třicet umělých jedů. Používání některých pesticidů bylo schváleno ještě předtím, než se začalo zkoumat, zda mohou být příčinou závažných onemocnění. V současnosti se předpokládá, že většina těchto látek je rakovinotvorná. Umělá hnojiva mohou mít negativní následky na vývoj plodu nebo na nervovou soustavu. A k tomu vezměte v úvahu, jak negativně působí na náš organismus antibiotika a růstové hormony používané v konvenční produkci živočišné výroby.

Dalším důvodem, proč mám ráda biopotraviny, je vyšší obsah živin. Bioovoce a biozelenina v sobě skrývá v průměru o 50 procent více vitaminů, minerálních látek, enzymů a dalších živin. Zvířata chovaná v přirozených podmínkách mají chutnější a hodnotnější maso, mléko i vejce.

Nákup biopotravin je ale i přínos ekologii. Ekologičtí zemědělci neznečišťují vzduch, půdu a vodu chemickými jedy, jako jsou pesticidy, herbicidy nebo insekticidy, ani umělými hnojivy. I zvířata mají lepší život u chovatelů působících v ekologickém zemědělství.

Které biopotraviny máte nejraději a které nejčastěji doporučujete?

Především ovoce a zeleninu, které by podle mého názoru měly tvořit základ jídelníčku. Dále pak obiloviny - rýži, těstoviny, kuskus - a celozrnné pečivo. Vynikající jsou i za studena lisované oleje, džusy, koření nebo bylinkové čaje. Ten, kdo má rád maso, si určitě pochutná na šunce, hovězím a kuřatech chovaných přirozeným způsobem.

Proč odborníci doporučují biopotraviny hlavně dětem?

Protože dětský organismus je méně odolný a neustále se vyvíjí, děti jsou mnohem citlivější na aditiva a jiné chemické látky obsažené v běžných potravinách. Proto se u nich velmi často objevují vyrážky, ekzémy, alergie a astma. Po upravení stravy a vyloučení alespoň některých škodlivin může dojít ke zlepšení zdravotního stavu.

Jak pohlížíte na názor, že ve školách by se mělo vařit z biopotravin?

Každý krok směrem ke kvalitnějšímu stravování je dobrý, především jde-li o děti. Jídlo ve školních jídelnách tvoří významnou část jejich jídelníčku. Mělo by být kvalitní a vést děti ke zdravému způsobu stravování. Samozřejmě záleží hodně na podpoře rodičů vzhledem k tomu, že ekologicky vypěstované potraviny jsou dražší než běžné suroviny.

Co vám na českém trhu s biopotravinami chybí?

Nabídka biovýrobků na českém trhu se rozšiřuje opravdu rychlým tempem. Dá se říci, že z velké části seženu vše, co potřebuji. Nedostatek vidím v omezené nabídce bioovoce a biozeleniny. Ocenila bych i širší spektrum biomasa, především kuřecího a krůtího. Potravinové doplňky v biokvalitě jsou zatím nedostatkové zboží.

Jakými biopotravinami byste doporučila začít spotřebiteli, který zatím není zvyklý nakupovat biopotraviny a ještě si netroufá na celozrnné výrobky?

Především bych doporučila se změnou začít postupně a biopotraviny mohou být dobrým startovním můstkem ke zdravějšímu stravování. Začněte běžnými potravinami denní spotřeby, které jsou již dostupné i v biokvalitě, hlavně pečivem a mléčnými výrobky. Celozrnné pečivo obsahuje velké množství vitaminů a minerálů. Vzhledem k tomu, že bioprodukty obsahují více živin i ostatní pečivo (bílé a sladké) v biokvalitě je z výživového hlediska mnohem hodnotnější.

zdroj IHNED

Chytrá houba zabírá na atopický ekzém I lupénku

Preparáty s mikroskopickou houbou jsou originálním objevem českého vědce Dáši Veselého. Chytře využil vlastností Pythia oligandra k likvidaci plísní. Nejprve na rostlinách, později na lidské kůži a na nehtech. Houba totiž parazituje jako miniaturní upírek na jiných plísních, kvasinkách a houbách. Ty jí slouží jako potrava. Když je sní, tedy zlikviduje, zapouzdří se, respektive zaspóruje. Z kůže se pak přirozeně vytratí.

Děti, jejichž střevní mikroflóra je nedostatečná, často trpí ekzémem

ScienceDaily (27.1. 2008) — Ve zdravém střevě se běžně nachází několik druhů přirozených bakterií. Dnes mnoho lidí trpí nevyváženou střevní flórou. Nová studie provedená Lund University ve Švédsku ukazuje, že u dětí které mají snížený počet bakterií ve stolici, která je odebrána do týdne po porodu, velmi často dojde k výskytu ekzému a to do 18 měsíců věku. V této studii, která byla zveřejněna v Journal of Allergy and Clinical Immunology byly zkoumány vzorky dětí z měst Göteborg, Londýn a Řím. Celý článek v původním znění.

Kojenecký ekzém může být spojován s vlastnictvím kočky u těch, kteří mají genetický předpoklad

ScienceDaily (25. 6. 2008) — Genetická mutace a vystavení styku s kočkou v období těsně po narození zvyšuje riziko výskytu ekzému u dětí v prvním roce jejich života podle nové studie. Výzkumy vedené profesorem Hansem Bisgaardem (University Hospital Gentofte, Kodaň, Dánsko) zkoumali mutaci genů (FLG) a styku s kočkou. Celý článek v původním znění.

Výskyt ekzému, senné rýmy, alergie a astmatu u dětí, jejižch matky žijí na farmě až o 50 procent nižší.

Nová studie provedená universitou Massey a uveřejněná na servru BBC ukazuje na skutečnost, že děti, které se narodili na farmě, kde jejich matka již v době těhotenství žila, mají až o 50 procent menší šanci, že se v životě potkají s problémy jako je ekzém, senná rýma, alergie a astma. Vědci tuto skutečnost přikládají faktu, že některé bakterie, které se vyskytují u hospodářských zvířat posilují imunitní systém ještě nenarozeného dítěte. Tato studie byla provedena na více naž 1300 dětech. Více zde. (odkaz Vás dostane na původní verzi článku BBC v původním zění)

Zajímavé články v původním znění:

Itchy discovery may help those with eczema

Guardian, 26.7.2007 Jdi na článek

Researches link childhood eczema with later-life asthma

TechHerald, 6.7.2008 Jdi na článek

NEWS

Kortikosteroidy mají řadu negativních vedlejších účinků - 30.10.2009

Litvik to řekl na tiskové konferenci. Atopický ekzém je silně svědivé, opakující se zánětlivé kožní onemocnění, které je dědičně podmíněné.

Nové moderní léky, takzvané imunomodulátory, by podle Litvika měly být použity vždy, když první pokus o zvládnutí atopické dermatitidy kortikosteroidy selže a při dlouhodobé léčbě středně závažné a těžké formy atopického ekzému. Jednotlivá balení imunomodulátorů jsou sice dražší, ale v konečném efektu je tato léčba ekonomičtější, protože nejen zkvalitňuje život pacientů, ale také snižuje počet období vzplanutí nemoci a výrazně zkracuje jejich trvání.

Atopický ekzém má 16 procent kojenců, 12 procent dětí a tři procenta osob ve věku nad 15 let. Odhaduje se, že nějakou mírnější formu atopické dermatitidy má 30 procent lidí, například kolem očí, uší či na bříškách palců. Polovina nemocných je diagnostikována v prvním roce života.
Postižení mají narušenou kožní bariéru a zároveň mají imunitní odchylku. Kůže je suchá a úporně svědí. Při škrábání dochází k rozvoji zánětů. Kvůli svědění pacienti v průměru nespí pětinu dní v roce. Projevy na kůži vyvolávají u nemocných stresy a pocity méněcennosti. V průměru dochází u pacientů ročně k osmi zhoršením, která trvají zhruba 14 dní, což představuje téměř třetinu roku. Při těžké formě atopické dermatitidy se zhoršení objeví jedenáctkrát a trvá v průměru 17 dní.

Moderní léčba atopického ekzému je podle dermatologa Radka Litvika v České republice dostupná, ale odborní lékaři ji dostatečně nevyužívají. Většinou volí tradiční hormonální léky obsahující kortikosteroidy, které zejména při nesprávném používání mají řadu negativních vedlejších účinků. Kortikosteroidy vedou k nevratnému ztenčování kůže, mohou vyvolat akné či zčervenání kůže. U malých dětí může hormonální léčba dokonce zastavit růst. Dermatolog Radek Litvik uvedl, že tři čtvrtiny pacientů se léků obsahujících kortikosteroidy bojí, a proto je buď vůbec nechtějí užívat, nebo si svévolně snižují dávky a zkracují dobu užívání. >>více

Kortikosteroidy zvyšují krevní tlak, u dětí zastavují růst - 15.10.2009

Lupénka i ekzém je komplexní onemocnění a přístup i léčba ke každému pacientovi musí být individuální. U přírodních preparátů je velikou výhodou, že mohou být použity u každého včetně dětí nebo těhotných žen. Dosud se na léčbu lupénky používají chemické medikamenty. Nejčastěji předepisované kortikosteroidy mimo jiné zvyšují krevní tlak a u dětí dokonce zastavují růst.

Přichází podzim a s ním zhoršení ekzému - 09.10.2009

Přichází podzim, období, kdy budeme zachumláni do oblečení, naše kůže nebude dýchat, spíš se zpotí. Zároveň je čas chřipek a angín, což jsou všechno vlivy, které zhoršují nebo navozují atopický ekzém. Kožní onemocnění je strašákem mnoha dětí i dospělých, avšak lze jej léčit či mírnit: zkuste australské přírodní přípravky GRAHAMs za ceny, které na našem trhu nemají konkurenci!!!

1 | 2 | 3 > >>|