Zdravý člověk přítomnost alergenů ani nezaznamená, citlivější organismus, často ten dětský, si s nimi však neumí poradit.
Začnou se projevovat příznaky alergie: ucpaný nos, kýchání, rýma, potíže s dechem, svědící, zarudlé a slzící oči, oteklá oční víčka, dušnost, kašel, svědění kůže a vyrážky či třeba bolesti hlavy. Příznaky, které vás mohou trápit, se přitom neomezují jen na nějakou sezonu, ale dokážou znepříjemňovat život celý rok. S čím vším můžete mít v bytě problémy?
Někdy se práší více
Prach v bytě je koktejlem různých alergenů, jako jsou chemické látky, které se uvolňují třeba z nábytku, bakterie, plísně, roztoči, lidské vlasy, zvířecí chlupy. Není proto divu, že šedivý povlak na nábytku či chomáče na podlaze mohou lidský organismus pořádně dráždit.
Když vyklepáváte použitou prachovku a párkrát kýchnete, není důvod k panice. Jestliže vám však zvýšené koncentrace prachu působí vážnější zdravotní problémy, je třeba hledat řešení.
Jak moc se v bytě či domě práší, záleží na tom, kde stavba stojí, zda ve městě, či na venkově, a jaké je okolní klima. Vliv má také roční období, způsob vytápění i počet lidí, kteří v domácnosti žijí.
Roztočům svědčí teplo
Největším alergenem v bytovém prachu jsou roztoči. Drobných, okem neviditelných živočichů jsou v jednom gramu prachu tisíce.
Žijí v početných koloniích v peří, matracích, peřinách, polstrovaném nábytku, plyšových hračkách, závěsech, látkových tapetách, kobercích a oblečení.
Nejvíce jich najdete v ložnici. "Na jedno lůžko připadají odhadem dva miliony roztočů," říká Dana Štěpánková, ředitelka portálu www.proalergiky.cz.
"Mají tam ideální podmínky - vhodnou vlhkost, teplotu a dostatek potravy. Živí se totiž lidskými lupy a částečkami uschlé kůže." Roztočům vyhovuje teplota kolem 25 stupňů a vlhkost vzduchu nad 60 procent.
Alergickou reakci může vyvolat přímý kontakt s roztoči nebo jejich výkaly. Příznaky jsou nejsilnější v noci, kdy je člověk vystaven roztočům po dlouhou dobu.
Projeví se rýmou, kýcháním, dušností, za hleněním, svěděním kůže a sliznic. Časem se mohou obtíže vyvinout v alergickou rýmu, astma, atopický ekzém či zánět spojivek.
Plísně mají rády vlhko
Máte doma neustále hodně vlhký vzduch? Pak na sebe plísně zřejmě nenechají dlouho čekat. "Nejčastěji se vyskytují ve starých domech, ale v posledních letech velmi často i v novostavbách," potvrzuje Dana Štěpánková.
Pokud tedy nebudete dostatečně větrat a v zimě pořádně topit, plísně se mohou rozšířit po celém bytě. Vzduchem totiž létají spory, jimiž se plísně rychle množí.
"Najdete je na zdech, na květináčích či v zemině pokojových rostlin, pod tapetami, v neodvětrávaných koupelnách, u příliš těsnících oken,“ vypočítává alergolog Radek Klubal.
"Ale pozor, mohou se vyskytnout i v nevhodných matracích, které nedýchají." Domovní plísně si oblíbily i místa pod koberci, pod obrazy, ve skříních či v odpadcích. Ideální jsou pro ně nevětrané chaty a chalupy a domy se špatnou izolací sklepů či střechy.
Alergeny z plísní se dostanou do těla dýchacími cestami, pokožkou, nebo s potravou. Obtíže bývají horší při vlhkém počasí a při pobytu v nevětraných místnostech a mohou skončit astmatem. Když se totiž alergie na cokoli zanedbá a neléčí se, může se postupně zhoršovat.
Zvíře pro alergika? Není
Vhodné zvíře pro alergiky neexistuje - shodují se odborníci. Ani bezsrstí psi a kočky nemusí vyhovovat. Problémem u zvířat totiž nebývají jenom chlupy.
"Alergici jsou citliví na částečky kůže savců i ptáků. Alergeny se vyskytují i ve slinách nebo výkalech domácích zvířat," souhlasí Dana Štěpánková.
Hodně dráždivé jsou kočičí alergeny, pro děti bývá nebezpečná srst a moč menších hlodavců, jako je třeba křeček, morče, myš či potkan.
"Kočky a hlodavci jsou nejhorší, protože produkují alergen do ovzduší, nemusíte se se zvířaty ani setkat. U psa většinou vadí přímý dotek nebo olíznutí," dodává Radek Klubal.
Všechna psí plemena však nejsou zdrojem stejně silných alergenů a roli nehraje délka srsti. Nejvíce problémů budou mít majitelé boxerů, kníračů, jezevčíků, jorkšírů a pudlů.
Oproti tomu u koček na rase nezáleží, alergii mohou způsobovat všechny. Lidé s alergií by tedy raději neměli chovat žádná zvířata.
"Alergie na zvířata se projevuje hlavně ekzémy, alergickými záněty spojivek, alergickou rýmou a astmatem," vyjmenovává alergolog Klubal. "Může způsobit také chronickou nemocnost, tedy teploty, angíny, záněty horních cest dýchacích i středního ucha."
Peří většinou nevadí, škodí roztoči
"Jsem alergický na peří,“ myslí si spousta lidí a bojí se spát pod péřovými přikrývkami. Většině postižených však spíše než peří způsobují alergické obtíže roztoči, kteří v něm žijí.
Příčinu je tedy třeba hledat tam. Rozhodně však platí, že se jim v péřových přikrývkách daří lépe než v těch z umělého vlákna, které se dají mimo jiné prát.
Pyly si člověk nosí zvenku
Člověk by řekl, že pyly jej budou ohrožovat hlavně venku, nikoli v bytě. Není to však pravda. "Množství pylu se do domácnosti dostane zejména okny, ale také si jej domů nosíte na vlasech a oděvu,“ potvrzuje Dana Štěpánková.
Pyly v ovzduší ovlivňuje roční období a také počasí. Když je sucho a teplo nebo fouká vítr, pyly se rychle šíří, kdežto déšť je ze vzduchu smývá. Alergeny z pylu, které člověk vdechuje, mohou způsobit astma, ekzémy, alergickou rýmu či zánět dutin.
