Potravinová alergie

Alergie na potraviny jsou stále častější. Víte, jaké potraviny jsou nejnebezpečnější? V jakém věku alergie nejčastěji začínají a jestli mohou spontánně zmizet? Čtěte nejčastější otázky a odpovědi týkající se alergií na potraviny.

Různými alergiemi trpí 2,5 milionu Čechů a jejich počet stále stoupá. Stále častější jsou alergie na nejrůznější potraviny, i přesto o nich však mnoho lidí vůbec neví. Server msn oslovil několik alergologů a položil jim nejčastější dotazy týkající se potravinových alergií.

1. V jakém věku se alergie na potraviny nejčastěji objeví?
"Většina potravinových alergií se rozvine u dětí ve věku šesti let a méně. Objevit se však mohou kdykoli, tedy i v dospělosti," říká specialista na alergie Clifford W. Bassett z fakultní nemocnice v New Yorku.

2. Jaká je příčina potravinových alergií?
Alergie je v podstatě nepřiměřenou reakcí organismu na určitou běžně se vyskytující látku. Podstatou je porucha řízení imunitního systému vedoucí k nadměrným reakcím často spojeným s vyplavováním látek. V případě potravinových alergií je rizikový jak genetický faktor, tak vliv prostředí.

Alergická či atopická predispozice je mnohem silnější u osob, v jejichž rodinné historii se některé z těchto onemocnění vyskytlo. K propuknutí alergie však výrazně mohou přispět i faktory prostředí.

Navíc se počet alergiků na potraviny neustále zvyšuje. V roce 2002 uváděla zpráva o alergiích, že například alergie na burské oříšky se celosvětově za posledních deset let zdvojnásobila.

3. Jaké jsou typické symptomy alergie na potraviny?
Výzkumy ukazují, že téměř 90 % symptomů potravinových alergií postihuje kůži (nejčastějším projevem je svědění). Druhým nejčastějším typem symptomů je postižení dýchacích cest. Alergie na potraviny se kromě svědění projevuje ucpaným nosem, svěděním uší, úst a krku; otoky obličeje, případně jazyka, kašlem, problémy s dýcháním a kožní vyrážkou.

Míra a síla alergické reakce se liší v závislosti na množství zkonzumovaného jídla, na jeho kombinaci s dalšími potravinami a alkoholem. Vyprovokovat alergickou reakci nebo zhoršit její projevy může i intenzivní pohyb, například cvičení.

Většina alergických reakcí se neobjevuje pouze v důsledku přímé konzumace alergenu. Stačí jejich vdechnutí nebo kontakt s kůží. To byl ostatně také důvod, proč některé aerolinky přestaly palubách svých letadel nabízet burské oříšky. V minulosti totiž došlo u několika pasažérů k prudké alergické reakci pouze v důsledku vdechnutí alergenů, které jsou v arašídech obsaženy.

4. Jaké potraviny nejčastěji způsobují alergii u dětí?
Krizových je zejména osm potravin: kravské mléko, vejce, arašídy, vlašské ořechy, ryby, mořské plody, sója a pšeničné výrobky. Tato skupina tvoří přes 90 % všech potravinových alergií. Alergie na kravské mléko u dětí znásobuje také riziko, že se u nich v budoucnu rozvine alergie i na jiné potraviny.

5. Existují nějaká preventivní opatření?
Odborníci doporučují kojit minimálně šest až dvanáct měsíců a odložit pevnou stravu u dítěte až na pozdější období.

6. Jaké potraviny nejčastěji způsobují alergii u dospělých?
U dospělých převažují alergie na ryby, ořechy, celer, med a mák. V menším množství se i u nich objevují také alergie na mouky, vejce a mléko. Například alergii na ryby má v Česku asi 50 000 lidí. Nejnebezpečnější jsou však alergie na ořechy, které mají na kontě nejvíc smrtelných alergických reakcí.

Alergie na jídlo z jedné potravinové skupiny navíc obvykle zvyšuje pravděpodobnost alergických reakcí i na jiná jídla z této skupiny. Znamená to, že pokud jste například alergičtí na vlašské ořechy, je velmi pravděpodobné, že budete alergičtí i na mandle a další typy ořechů. Jestliže se u vás tedy objevují alergické reakce na ořechy, měli byste se vyhýbat i arašídovému oleji a máslu, stejně jako kuchyním, které tyto ingredience často používají, jako je asijská, thajská, mexická a vietnamská.

7. Může člověk z alergie na potraviny "vyrůst"?
Někteří ano, ale rozhodně nejde o většinu alergiků. Výzkumy ukazují, že potravinová alergie na korýše a ořechy vydrží u osmdesáti procent alergiků celý život. S potravinovou alergií má v Evropě a USA zkušenost šest až osm procent dětí mladších než tři roky. U části z nich alergie na potraviny zmizí, než dosáhnou věku deseti let. Výzkumy také uvádějí, že u pětaosmdesáti procent alergiků na kravské mléko a osmdesáti procent alergiků na vejce dojde ke spontánnímu zmizení alergie.

8. Jak se alergie na potraviny diagnostikují?
Nejčastějšími diagnostickými metodami potravinových alergií jsou kožní a krevní testy. Některé původně pozitivní testy mohou časem vykazovat negativní výsledky. Je totiž možné, že si organismus postupem času vytvořil na problematickou potravinu toleranci. Stejně tak je možné, že test ukáže pozitivní výsledky na potravinovou alergii, ačkoli konzumace inkriminované potraviny nevede u člověka k žádným viditelným problémům.

zdroj: i dnes. cz

Nejez to!

Existují potraviny, které sice dobře chutnají, ale mohou vašemu dítěti způsobit spoustu nepříjemností, protože je na ně alergické. V takovém případě nemáte na vybranou – prostě je nebude jíst.

Přísnost je v tomto případě na místě. Anna Šimková (32) už ví, že pro jejího čtyřletého syna Petra znamená slovo „ořechy“ slovo zakázané, a to od chvíle, kdy je zhruba před rokem přidala omylem do jídla a on se málem udusil. „Bylo to hrozné, nevěděla jsem, co mu je, zavolala jsem záchranku a Petříka odvezli do nemocnice. Měl anafylaktický šok. Dostal nějakou injekci, aby mohl dýchat. Další testy prokázaly silnou alergii na ořechy,“ vzpomíná Anna. Bohužel, potravinovou alergií trpí na celém světě asi 4 % populace a zatímco v dospělosti se s touto alergií setkávají 2–4 % lidí, děti mají větší smůlu. Bývají postiženy častěji, ve věku do 3 let až v 8 % případů. „U malých dětí je potravinová alergie velice častá, u nás reálný spouštěč kopíruje složení kojenecké a batolecí stravy,“ říká primář dětské kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce MUDr. Martin Fuchs.

„Na prvním místě tedy najdeme alergii na bílkovinu kravského mléka, a to je možné i u plně kojeného dítěte. Mikrodávky mléčných syrovátkových bílkovin, které maminky snědí, se dostanou až do mléka mateřského, a tak mohou vyvolat u citlivých jedinců s alergologickou dispozicí neklid, nechutenství, zvracení, bolesti bříška nebo průjem, dokonce i s krví. Typickým projevem jsou kojenecké koliky, provázené pláčem, kopáním či přitahováním nožiček k bříšku,“ dodává lékař. Pokud se takovému dítěti později nabídne mléko náhradní, nepřekvapí vás časná vyrážka, otoky, eventuálně i dušnost. Řešení je ale jednoduché – mléčné bílkoviny se ze stravy maminky a popřípadě i dítěte vysadí.

PŘÍČINY VÝSKYTU ALERGIE

Ptáte se (stejně jako paní Anna), proč právě vaše dítě trpí potravinovou alergií? Z imunologického hlediska (potažmo alergologického) komunikujeme s okolním světem prostřednictvím kožní bariéry a skrze sliznice, které jsou pro látkovou výměnu předurčeny. Co to znamená? Že prostřednictvím sliznic dýcháme a také trávíme, ale to, co vdechujeme nebo polykáme, je i miniaturním světem plným nebezpečí (různé mikroorganismy, toxické látky). A k tomu, aby toto ohrožení naše tělo poznalo, slouží právě imunita. „Bez ní bychom nezvládli ani banální rýmu a cokoli nesterilního, co bychom pozřeli, by nás ohrozilo na životě. Naše obranyschopnost se naučila rozlišovat mikrosvět organických částeček pomocí povrchových znaků, a ty jsou obvykle bílkovinné povahy,“ vysvětluje dr. Fuchs. Pokud je něco „podezřelého“, imunita zahájí opatření. Ovšem nikdo nejsme dokonalý, a tedy ani naše imunita, která zamění podezřelého s nevinným. Plných 40 % obyvatel se narodí s dispozicí k alergickému onemocnění.

„U pětiny z nich se toto vychýlení projeví potravinovou alergií ještě v průběhu prvního roku života,“ říká lékař. Proč se bílkovinné znaky mléka, vajíčka, obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny, koření či ořechů začnou v organismu chápat jako nebezpečné, to se neustále zkoumá. Kromě genetiky může být příčinou pokřivený životní styl – stres, přehnaná čistotnost maminek, domácí „sterilizující“ izolace, či naopak kolektivní dětská zařízení, více nemocí, více antibiotik, více chemie, více očkování atd. Ať to je jakkoli, u 8 % dětí potravinová alergie propukne a přibližně u 2–4 % přetrvává až do dospělosti.

JAK JI POZNÁTE

Pravá potravinová alergie se řadí mezi širokou skupinu potravinové přecitlivělosti. Hodně lidí používá místo termínu „alergie na potraviny“ termín „potravinová intolerance“ (neboli potravinová nesnášenlivost), ale to není totéž. Potravinová intolerance se sice může projevovat velmi podobně jako pravá alergie, ale nemá imunologický podklad, nejde o poruchu slizniční obranyschopnosti. Jde o širokou skupinu enzymových defi citů (například porucha trávení řepného cukru sacharózy z nedostatku enzymu disacharidázy) nebo o skupinu farmakologicky působících potravin anebo o lékovou intoleranci (např. aspirin). Jedna potravina může vyvolat nekonečně mnoho příznaků, ale stejně tak může být jeden jediný příznak vyvolán nepřeberným množstvím potravin. Pokud chcete mít jistotu, že jde skutečně o pravou potravinovou alergii, pak by se měly vyšetřením prokázat tzv. alergické protilátky, které se označují velkým písmenem E a zkratkou IgE (imunoglobin E = protilátka E = IgE). „Přítomnost těchto látek lze dnes běžně vyšetřit ve specializovaných laboratořích, ale vyšetření není levné a měl by je doporučit pouze odborník na danou problematiku, tedy například alergolog, gastroenterolog, případně dermatolog,“ vysvětluje dr. Fuchs.

Levnější je otestování bodovými kožními testy. Pokud je vyšší hladina alergických protilátek proti některé potravině, v místě vpichu dojde k reakci v podobě kopřivkového pupenu s okolním zarudnutím. „Rozhodující jsou ale především obtíže pacienta, případně vysoce specializovaný test, kdy se pod dohledem vysadí podezřelá potravina na nějaký čas z jídelníčku a pak se pacientovi opět podá a následně se zapisují a sledují možné nežádoucí reakce,“ dodává. V optimálním případě by rodiče neměli vědět, co se vlastně dítěti podává – potravina by se měla „zamaskovat“, eventuálně by měla být nahrazena jinou (tzv. placebo). Spousta lidí si totiž mylně myslí, že trpí potravinovou alergií, a přitom nejde o alergii, ale „pouze“ o neimunologické reakce organismu, za které může třeba jen dietní chyba. Podle primáře Fuchse je těchto reakcí dlouhá řada a bohužel jsou často k nerozeznání od pravých alergií. Patří sem i výše zmíněné potravinové intolerance. „Často to bývá neschopnost trávit základní živiny, obvykle jde o chybějící enzym a často jím bývají enzymy nutné k natrávení cukerných složek potravin (v případě malých dětí obvykle nedokonalé zpracování mléčného cukru, neboli laktózy). V tomto případě trpí děti pouze a výhradně trávicími obtížemi, jako jsou bolesti, nadýmání, průjmy, ale nedochází u nich ke kožním či dechovým problémům,“ vysvětluje lékař.

Mezi další neimunologické projevy patří tzv. přítomnost látek s určitou schopností dráždit svého „hostitele“. Obvykle to bývají budivé aminy (histamin, tyramin), které vyvolají obtíže přímo, a to farmakologickým působením na cílové tkáně (např. svědivá vyrážka). Mezi typické potraviny patří například kyselá okurka, jahody, uzené ryby, alkohol, káva, zrající sýry a mnoho dalších. A v neposlední řadě nelze zapomenout ani na možnost „otravy“ z důvodu závadnosti potravy – prostě a jednoduše se někdy může vaše dítě (i vy) nakazit kontaminovaným mlékem, salmonelou z vaječného pokrmu či stafylokokem z majonézy.

PŘEDCHÁZEJTE RIZIKŮM

Víte, že sníte během dne přes sto látek, které mohou potenciálně spustit alergii? Kritické je bohužel i to, že zejména v hotových pokrmech bývají obsaženy látky, o kterých byste to ani neřekli.

Zkoumejte tedy, co v nich je, čtěte všechno, co je na potravině napsané. Například stopové množství ořechů (zvláště arašídů) je obsaženo v mnoha potravinách. A arašídy umějí být pěkně zákeřné – i minimální množství (jenom 2 miligramy!) totiž může způsobit životu nebezpečnou reakci krevního oběhu. Kromě ořechů pak můžete najít v „hotovkách“ třeba celer, mléko a koření. Napadlo by vás, že i v kečupu můžete najít stopové množství mléka? To vše pak znamená pro alergika a jeho rodinu docela náročnou situaci, zejména při nákupu nebo návštěvě obyčejné restaurace. Pokud tedy vaše dítě trpí potravinovou alergií, měli byste mít po ruce neustále potřebné léky. I když v případě potravinové alergie je skutečně efektivní léčbou právě vyhýbání se alergenům. Proto je potřeba nejdříve vědět, na co přesně jste alergičtí, abyste se tomu mohli vyhnout. Sami doma můžete vést svému dítěti alergologický deník, do něhož budete zapisovat vše, co dítě snědlo a vypilo. U kojenců a malých dětí hrají velkou roli mezi alergeny zejména živočišné bílkoviny (kravské mléko a slepičí vejce), u dospělých je spektrum mnohem rozsáhlejší. V případě lehkých potravinových alergií mohou pomoci antihistaminika, která zabrání symptomům, jako je svědění, otoky nebo kopřivka.

V případě Petříka a lidí, kteří se musejí obávat anafylaktického šoku, je dobré mít při sobě předepsaný tzv. balíček první pomoci (kde nesmí chybět především adrenalin v autoinjekci atd.) a nosit ho všude s sebou.

ZKŘÍŽENÁ ALERGIE

Sníte jablko a okamžitě vám popraskají rty, zduří vám hrtan tak silně, že ani nemůžete dýchat a polykat? Pak jde o tzv. orální alergický syndrom. Objevuje se nejčastěji ve spojení s další alergií – pokud jde o jablko, pak se velice často objevuje i alergie na břízu. Můj nejstarší syn je toho příkladem. Trpí alergií na trávy, stromy a ambrozie, z nichž jeden alergen je právě bříza. Ještě nedávno jsem se hodně zlobila, že nechce jíst jablka. Prý mu dělají v puse neplechu. Nejdřív jsem si říkala, že je prostě jen mlsný, ale pak mi alergoložka řekla něco o zkřížené alergické reakci. Podle odborníků velká většina lidí, kteří mají pylovou alergii (postaru sennou rýmu), trpí zkříženými reakcemi na potraviny. Většinou se nejdříve objeví pylová a pak potravinová alergie. Nejznámější jsou zkřížené mechanismy právě se zmíněnou břízou a lískou – české ovoce, česká kořenová zelenina, syrové brambory a především stromové ořechy. Totéž platí například u: pelyněk versus heřmánek; slunečnice versus kořenová zelenina; latex (rukavice, dudlík) versus banán, kiwi, avokádo; trávy versus obiloviny. Obdobné vztahy platí i v říši živočišné: kravské mléko versus kozí mléko, ale například i kravské mléko versus sója a dokonce roztočová alergie versus korýši a měkkýši (krevety, ústřice, chobotnice aj.).

CO VLASTNĚ JÍST?

Pokud se odhalí příčinný alergen, je léčba poměrně snadná. „Když se najde spouštěč alergické reakce, z diety se striktně odstraní,“ říká primář Fuchs. Ovšem ne vždy je dobré automaticky vytvářet „speciální dietu“, jednostranná výživa může vést k projevům nedostatku (zvláště u malých dětí). Je tedy dobré být neustále v kontaktu se svým lékařem. Mimochodem, alergie se mohou v průběhu života měnit, takže někdy je nutné proces hledání spouštěčů několikrát zopakovat. I přesto existují potraviny, které jsou v porovnání s jinými mnohem nebezpečnější. Mezi ně patří mléko a mléčné produkty, vejce, ryby, měkkýši a také ořechy. Těmito potravinami byste neměli své děti během prvního roku života (raději až do 3 let) krmit vůbec. Všeobecně se tedy doporučuje, aby bylo dítě kojené co nejdéle a zároveň aby maminka dbala i na svoji správnou výživu (a omezila vysoce rizikové potraviny, které se mohou mateřským mlékem dostat k dítěti). Od sedmého měsíce začněte s příkrmy, ale opatrně přidávejte zeleninu jednu po druhé, abyste si ji „otestovala“. Řiďte se pravidlem: Za jeden týden zaveďte jenom jednu zeleninu. „Vzdejte“ se potravin, které obsahují přídatné látky (tzv. „éčka“). Jezte co nejvíce čerstvých potravin (nemusí to být jen syrová zelenina a ovoce, některé druhy přípravy způsobí, že se potravina stane stravitelnější). Snažte se vytvářet určitou jídelní kulturu – nejezte ve spěchu, nenakupujte ve fastfoodu, a pokud je alergikem jen někdo z rodiny, naučte se jíst „zdravě“ všichni, aby to nebylo tomu „postiženému“ líto.

Nejčastější příznaky přecitlivělosti na potraviny:
* Svědění, kopřivka (svědivá vyrážka), ekzém
* Bolesti břicha, nauzea (nevolnost), zvracení, nadýmání, průjem
* Otok i zarudnutí spojivek
* Orální alergický syndrom – svědění patra, dysfagie (porucha polykání), otoky jazyka i rtů
* Nosní sekrece i obstrukce, kýchání, otok, dysfonie (změna hlasu), dušnost, sípání, kašel (typický je suchý „staccato“), tíseň či tíže na hrudi, obstrukce (zúžení) dolních dýchacích cest až bronchospazmus (stažení průdušek)

Důležitá pravidla
* Nekompromisní zákaz nebezpečných potravin
* Pozor na skryté alergie (restaurace, školní jídelny, podniky rychlého občerstvení, zmrzliny, sušenky, čokolády s náplní, těsta, omáčky, míchané saláty, míchané nápoje atd.)
* Dbejte na dokonalé označení potravin, sledujte znalosti o zdroji, složení a možné kontaminaci
* Nekonzumujte při větší fyzické námaze (a bezprostředně po ní)
* Nekonzumujte neoznačené či nespolehlivé potraviny (mimo domov, u sousedů, přátel...)
* Nekombinujte proanafylaktické potraviny s alkoholem, kávou, aspirinem, nesteroidními antirevmatiky
* Mějte pod kontrolou, co a kdy sníte

zdroj MLADA ZENA.CZ

NEWS

Kortikosteroidy mají řadu negativních vedlejších účinků - 30.10.2009

Litvik to řekl na tiskové konferenci. Atopický ekzém je silně svědivé, opakující se zánětlivé kožní onemocnění, které je dědičně podmíněné.

Nové moderní léky, takzvané imunomodulátory, by podle Litvika měly být použity vždy, když první pokus o zvládnutí atopické dermatitidy kortikosteroidy selže a při dlouhodobé léčbě středně závažné a těžké formy atopického ekzému. Jednotlivá balení imunomodulátorů jsou sice dražší, ale v konečném efektu je tato léčba ekonomičtější, protože nejen zkvalitňuje život pacientů, ale také snižuje počet období vzplanutí nemoci a výrazně zkracuje jejich trvání.

Atopický ekzém má 16 procent kojenců, 12 procent dětí a tři procenta osob ve věku nad 15 let. Odhaduje se, že nějakou mírnější formu atopické dermatitidy má 30 procent lidí, například kolem očí, uší či na bříškách palců. Polovina nemocných je diagnostikována v prvním roce života.
Postižení mají narušenou kožní bariéru a zároveň mají imunitní odchylku. Kůže je suchá a úporně svědí. Při škrábání dochází k rozvoji zánětů. Kvůli svědění pacienti v průměru nespí pětinu dní v roce. Projevy na kůži vyvolávají u nemocných stresy a pocity méněcennosti. V průměru dochází u pacientů ročně k osmi zhoršením, která trvají zhruba 14 dní, což představuje téměř třetinu roku. Při těžké formě atopické dermatitidy se zhoršení objeví jedenáctkrát a trvá v průměru 17 dní.

Moderní léčba atopického ekzému je podle dermatologa Radka Litvika v České republice dostupná, ale odborní lékaři ji dostatečně nevyužívají. Většinou volí tradiční hormonální léky obsahující kortikosteroidy, které zejména při nesprávném používání mají řadu negativních vedlejších účinků. Kortikosteroidy vedou k nevratnému ztenčování kůže, mohou vyvolat akné či zčervenání kůže. U malých dětí může hormonální léčba dokonce zastavit růst. Dermatolog Radek Litvik uvedl, že tři čtvrtiny pacientů se léků obsahujících kortikosteroidy bojí, a proto je buď vůbec nechtějí užívat, nebo si svévolně snižují dávky a zkracují dobu užívání. >>více

Kortikosteroidy zvyšují krevní tlak, u dětí zastavují růst - 15.10.2009

Lupénka i ekzém je komplexní onemocnění a přístup i léčba ke každému pacientovi musí být individuální. U přírodních preparátů je velikou výhodou, že mohou být použity u každého včetně dětí nebo těhotných žen. Dosud se na léčbu lupénky používají chemické medikamenty. Nejčastěji předepisované kortikosteroidy mimo jiné zvyšují krevní tlak a u dětí dokonce zastavují růst.

Přichází podzim a s ním zhoršení ekzému - 09.10.2009

Přichází podzim, období, kdy budeme zachumláni do oblečení, naše kůže nebude dýchat, spíš se zpotí. Zároveň je čas chřipek a angín, což jsou všechno vlivy, které zhoršují nebo navozují atopický ekzém. Kožní onemocnění je strašákem mnoha dětí i dospělých, avšak lze jej léčit či mírnit: zkuste australské přírodní přípravky GRAHAMs za ceny, které na našem trhu nemají konkurenci!!!

1 | 2 | 3 > >>|