Není ekzém jako ekzém...Lupénka i ekzém je komplexní onemocnění a přístup i léčba ke každému pacientovi musí být individuální. U přírodních preparátů je velikou výhodou, že mohou být použity u každého včetně dětí nebo těhotných žen. Dosud se na léčbu lupénky používají chemické medikamenty. Nejčastěji předepisované kortikosteroidy mimo jiné zvyšují krevní tlak a u dětí dokonce zastavují růst. Moderní léčba atopického ekzému je podle dermatologa Radka Litvika v České republice dostupná, ale odborní lékaři ji dostatečně nevyužívají. Většinou volí tradiční hormonální léky obsahující kortikosteroidy, které zejména při nesprávném používání mají řadu negativních vedlejších účinků. Litvik to řekl na tiskové konferenci. Atopický ekzém je silně svědivé, opakující se zánětlivé kožní onemocnění, které je dědičně podmíněné. Nové moderní léky, takzvané imunomodulátory, by podle Litvika měly být použity vždy, když první pokus o zvládnutí atopické dermatitidy kortikosteroidy selže a při dlouhodobé léčbě středně závažné a těžké formy atopického ekzému. Jednotlivá balení imunomodulátorů jsou sice dražší, ale v konečném efektu je tato léčba ekonomičtější, protože nejen zkvalitňuje život pacientů, ale také snižuje počet období vzplanutí nemoci a výrazně zkracuje jejich trvání. Atopický ekzém má 16 procent kojenců, 12 procent dětí a tři procenta osob ve věku nad 15 let. Odhaduje se, že nějakou mírnější formu atopické dermatitidy má 30 procent lidí, například kolem očí, uší či na bříškách palců. Polovina nemocných je diagnostikována v prvním roce života. Postižení mají narušenou kožní bariéru a zároveň mají imunitní odchylku. Kůže je suchá a úporně svědí. Při škrábání dochází k rozvoji zánětů. Kvůli svědění pacienti v průměru nespí pětinu dní v roce. Projevy na kůži vyvolávají u nemocných stresy a pocity méněcennosti. V průměru dochází u pacientů ročně k osmi zhoršením, která trvají zhruba 14 dní, což představuje téměř třetinu roku. Při těžké formě atopické dermatitidy se zhoršení objeví jedenáctkrát a trvá v průměru 17 dní. Kortikosteroidy vedou k nevratnému ztenčování kůže, mohou vyvolat akné či zčervenání kůže. U malých dětí může hormonální léčba dokonce zastavit růst. Litvik uvedl, že tři čtvrtiny pacientů se léků obsahujících kortikosteroidy bojí, a proto je buď vůbec nechtějí užívat, nebo si svévolně snižují dávky a zkracují dobu užívání. Autor: Jitka Klejnová ČTK Ekzém je svědivý chronický kožní zánět, který je neifekční. Může být alergického i nealergického původu. Alergický ekzém ovšem bývá nejčastějsí a dělíme jej na: 1. Atopický ekzém - velmi časté onemocnění, jehož výskyt se neustále zvyšuje. Jen v ČR postihuje asi 15 – 25 % lidí, především dětí. - pacienti mají jak imunitní (alergická reakce na alergeny), kožní (nedostatek tukové vrstvy) tak nervové odchylky - nejčastější alergeny: pyl, prach, roztoči, peří, sliny a srst zvířat, bakterie, plísně, potraviny, kovy, parfémy - provokující faktory: akutní i chronické záněty, konakt s dráždivými látkami, sezónní vlivy, stres a hormonální změny - režimová opatření: chladnější teplota (do 20 °C) a dostatečná vlhkost vzduchu v místnostech ochranné rukavice při práci s dráždivými látkami nekuřácké prostředí eliminace nebo snížení množství alergenů
2. Kontaktní ekzém - vzniká přímým stykem pokožky s určitým materiálem, látkou nebo alergenem - kontaktem pokožky s alergenem vzniká alergický ekzém (příčinou jeho vzniku je přecitlivělost imunitního systému, která se projeví nepřiměřeným rozsahem imunitní odpovědi a vznikem zánětu) - kontaktní ekzém je vyvolán přímým stykem kůže s alergenem. Alergen jako u všech ostatních alergických onemocnění aktivuje imunitní buňky, které pak do kůže uvolní dráždivé látky způsobující zánětlivou reakci. Pokud se kůže s alergenem setkává opakovaně, imunitní buňky reagují stále rychleji a silněji (k typickým příznakům kontaktního ekzému patří zčervenání kůže s tvorbou svědících a mokvajících pupínků. Chronická forma se projeví hrubou, suchou a popraskanou kůží, svěděním a ulupováním kůže) - kontaktní alergeny: kovy (hlavně nikl, kobalt, chróm), guma, kosmetické přípravky, organická oarviva, formaldehyd, parabeny, umělé hmoty, lokálně aplikované léky a některé rostliny Gen, jehož porucha způsobuje astma a ekzém?
Gen produkuje protein zvaný filagrin, ale genová mutace tvorbu tohoto proteinu narušuje nebo ji úplně přerušuje. Kůže pak neudrží vodu a snadno se vysouší a je zranitelná vůči infekci. S poruchou genu je spojováno také astma. Touto vážnou chorobou trpí miliony lidí. Nalezení hlavního genu pro astma a ekzém nám umožní poprvé pochopit, co chybí kůži pacientů. Dláždí také cestu vývoji nových léčebných postupů a preventivních opatření," citoval dnes britský tisk vedoucího vědeckého týmu Irwina McLeana.
Ekzém Ekzém je zánětlivá reakce kůže na přítomnost nebo působení dráždivé látky. Patří k nejčastějším kožním chorobám. Typicky se projevuje červenými skvrnami a svědivými pupínky na kůži. Ekzémem trpí podle některých odhadů až 10 procent naší populace. Postihuje všechny věkové skupiny. Častěji bývá pozorován v dětském věku, kdy se vyskytne až u každého pátého školou povinného dítěte. Ekzém je i nejčastější kožní chorobou vznikající v přímém důsledku s výkonem povolání. Tvoří až 90 procent všech hlášených dermatóz. Ekzém je souhrnné označení pro několik různých kožních chorob. Jednotliví zástupci této skupiny se liší podle vyvolávajícího momentu, svým průběhem i léčbou. K nejčastějším druhům ekzému patří kontaktní dermatitida a atopický ekzém. Kontaktní dermatitida (ekzém) je projevem pozdního typu přecitlivělosti vůči určité látce. Nutnou podmínkou jejího vzniku je předchozí dlouhodobý nebo opakovaný kontakt s ní. Obvykle jsou postiženi převážně dospělí. K nejčastějším vyvolavatelům kontaktního ekzému patří kovové náramky hodinek, náušnice, piercingové kožní ozdoby a prstýnky obsahující nikl. Dalším častým vyvolavatelem jsou látky obsažené v některých deodorantech, krémech, barvách na vlasy a kosmetice. Opakovaný kontakt s dráždivou látkou vyvolá reakci buněk imunitního systému. Při překročení určité meze dochází k výsevu ekzému. Ve spodních vrstvách kůže se rozšiřují cévy a hromadí se zánětlivé elementy. Vznikající otok odtlačuje jednotlivé buňky a způsobuje vznik puchýřků uvnitř kůže. Atopický ekzém vzniká obvykle již v dětském věku. Jeho přesná příčina není známa. Kromě vlivů vnějšího prostředí (potraviny, prach, roztoči, pyly apod.) se na jeho vzniku podílejí i vrozené dispozice. Ve většině případů lze zjistit nadměrnou tvorbu protilátek (imunoglobulinů) třídy E a zvýšenou činnost bílých krvinek (T-lymfocytů). Kožní projevy atopie se často vyskytují společně se sennou rýmou a bronchiálním astmatem. Projevy kontaktního ekzému závisí na vyvolávající látce a stavu imunitního systému postiženého. S postupem času lze pozorovat jejich vývoj. Akutně vzniklý ekzém charakterizuje neostře ohraničené zarudnutí kůže s rozsevem puchýřků. Ty mohou praskat a vytvářet mokvající ložiska. Postupně se na postižených místech vytvářejí stroupky. Chronicky probíhající kontaktní dermatitida vzniká při dlouhodobém působení slabého alergenu. Udržuje se chronický zánět kůže. Postižená místa jsou zarudlá a zhrubělá. Kůže nad nimi je rozpraskaná a zvýšeně se odlupuje. Místa s akutními i chronickými projevy ekzému výrazně svědí. Průběh onemocnění atopickým ekzémem se liší. Obvykle se střídají období s akutními a chronickými projevy. Na stavu kůže se může projevit oslabení imunity jinou chorobou, změna počasí nebo prostředí, působení stresu nebo například růst zubů. Obecně platí, že ekzém je úpornější na podzim a v zimě. V létě se naopak zklidňuje. Prvními projevy atopického ekzému trpí již děti v kojeneckém věku. Suchá zarudlá ložiska se sklonem k mokvání se u nich objevují nejčastěji na obličeji. U dětí předškolního věku můžeme projevy ekzému nalézt nejčastěji v místě kožních záhybů – na krku, na zápěstí, v loketních jamkách, pod hýžděmi a v podkolení. Ekzém se projevuje zhrubělou drsnou kůží s oděrkami po škrábání. Postižená místa totiž stejně jako u kontaktního ekzému výrazně svědí. Diagnózu ekzému a přesnější určení jeho typu stanovuje kožní lékař – dermatolog. Důležitou součástí vyšetření je odběr podrobné anamnézy. Lékař se vyptává na výskyt všech kožních i alergických onemocnění v průběhu života nemocného i členů jeho nejbližší rodiny. Podstatný je i údaj o jiných než kožních chorobách a všech užívaných lécích. Při podezření na kontaktní typ dermatitidy je vhodné provést s lékařem podrobný rozbor každodenních aktivit. Cílem je vysledování vyvolavatele obtíží. Často jím bývá látka, se kterou nemocný přichází do styku při osobní hygieně nebo při výkonu svého zaměstnání. Podstatným údajem je zhoršení ekzému po kontaktu s určitou látkou, při vykonávání určité činnosti nebo v určitém časovém období. Na stopu původce ekzému může přivést i umístění nejvážnějších projevů. Na obličeji jsou to například většinou kosmetické přípravky, obtíže kolem zápěstí působí náramky hodinek. Klinické vyšetření spočívá v prohlédnutí všech ložisek ekzému, zhodnocení jejich rozsahu a fázi (akutní nebo chronické). Případnou nasedající bakteriální nebo mykotickou infekci odhalí stěr z ložisek ekzému nebo odběr odlupujících se šupinek a jejich mikrobiologické vyšetření. Při pátrání po konkrétním alergenu se provádí alergologické vyšetření. Základem léčby kontaktní dermatitidy je odstranění vyvolávajícího alergenu. Po ukončení jeho působení se postižená kůže sloupe, pomalu hojí a projevy ekzému ustupují. Svědění a ostatní projevy ekzému je možné mírnit pomocí chladných obkladů a aplikací speciálních past, krémů nebo mastí. Jejich účinnou látkou většinou je zinek, dehet, kyselina salicylová nebo urea. Suchou olupující se kůži je vhodné ošetřovat některým z mastných krémů. Akutní projevy ekzému zmírňují preparáty s obsahem kortikoidů. O jejich nasazení a výběru konkrétního přípravku rozhoduje kožní lékař na základě vyšetření a zhodnocení stádia onemocnění. Při dlouhodobém nesprávném užívání hrozí poškození kůže a projev nežádoucích účinků. Při infekci ekzému se přistupuje k aplikaci mastí s obsahem antibiotik nebo protimykoticky působících látek. Ve zvláštních případech může lékař přikročit i k podávání celkových léků tlumících projevy alergie. V případě atopického ekzému mohou být vhodným doplňkem místní a celkové léčby i lázeňské a přímořské pobyty. Vyhlídky na úplné vymizení projevů kontaktní dermatitidy závisí na vlastnostech dráždivé látky, jejím rozšíření i včasném stanovení diagnózy a zahájení léčby. V případě časně stanovené diagnózy alergie na látku, které se lze v běžném životě úspěšně vyhýbat, je šance na zbavení se obtíží reálná. Při alergii na běžně se vyskytující látky (např. guma, nikl nebo chrom) je časté znovu vzplanutí (recidiva) nebo přechod ekzému do chronicity. Projevy atopického ekzému se postupem času mírní. U naprosté většiny dětí do puberty zcela vymizí. Výskyt atopického ekzému v dospělosti je vzácný. Kožní projevy však často ustupují na úkor rozvoje senné rýmy nebo alergického astmatu. Základním předpokladem úspěšné prevence ekzému je zabránění kontaktu s alergenem. Při styku s potencionálně dráždivými látkami (oleji, mazadly, odmašťovadly, desinfekčními prostředky apod.) je vhodné používat ochranné pracovní pomůcky. Namáhaná kůže musí být ošetřena ochrannými krémy. Počínající poškození kůže by měl vyšetřit a diagnostikovat zkušený dermatolog. Prevence atopického ekzému je obtížná. Na jeho vzniku se podílí mnoho ne zcela objasněných faktorů. Obecně platí zásada vyhýbat se situacím, které projevy Vašeho onemocnění zhoršují. Suchá a poškozená kůže vyžaduje pravidelné promašťování a ošetřování speciálními krémy. O dalších možnostech prevence ekzému se informujte u svého praktického lékaře nebo dermatologa. zdroj> www.zdravcentra.cz Atopický ekzém ovlivňuje psychikaPočet lidí postižených atopickým ekzémem stále roste. Jen málokdo si však uvědomuje, že existuje spojitost mezi chorobou a tím, jak se člověk cítí a jestli je ve stresu. Atopický ekzém trápí jen v České republice zhruba 15 000 dětí v kojeneckém věku. Ve skupině dětí do patnácti let už je to ale už 175 000 postižených. V odborných statistikách se potom uvádí, že u dospívajících (starších šestnácti let) a dospělých je už v České republice postiženo 260 000 lidí. Ačkoli se mnoho lidí domnívá, že jde o kojenecké onemocnění, které časem vymizí, atopický ekzém je celoživotním onemocněním. Jeho projevy a intenzita se mohou v průběhu života měnit. Stejně tak panuje stále přesvědčení, že se dá ovlivnit pouze odstraněním dráždivých podnětů z okolí nemocného. Jen málokdo si však uvědomuje, že mezi atopickým ekzémem a psychikou člověka existuje významné spojení a že to, nakolik je člověk ve stresu či "v pohodě", ovlivňuje projevy ekzému. V připravované knize docenta Jána Praška a doktorky Růženy Pánkové, která se tomuto tématu široce věnuje, autoři upozorňují na to, že atopický ekzém je onemocnění, jehož průběh je výrazně ovlivněn emoční a psychosociální zátěží. Nejčastějším steskem pacientů je svědění, které mnozí pokládají za nesnesitelnější než bolest. Svědění vede ke škrábání, po kterém zůstávají ranky, a při chronickém průběhu i ztluštění kůže a zhrubění kožního povrchu. Nejvíce problémů obvykle přináší ve školním věku, v dospělosti ubývá akutních projevů, avšak i u nich se vyskytuje nadměrně suchá kůže s narušením bariérové funkce. Ta reaguje na toxické látky z prostředí, suché klima, chladné počasí a v neposlední řadě emocionální vlivy. Klinické studie navíc prokazují, že dospělí pacienti s atopickým ekzémem jsou více úzkostní a depresivní ve srovnání s kontrolními skupinami. Úzkost a deprese mohou dokonce i ekzém "spustit", a to zejména zesíleným škrábáním. Chronické onemocnění kůže může zvýšit i sociální citlivost a vést ke sklonu vyhýbat se společenským kontaktům. Stav kůže tak může působit jako stresor. Viditelné příznaky kožního onemocnění bývají podle odborníků příčinou sociální stigmatizace. Mohou přerušit osobní aktivity člověka, vést k vyhýbání se společnosti i izolaci. ALERGIE, EKZÉM, ASTMA... ATOPICKÝ EKZÉM U DĚTÍ - STATISTICKÉ INFORMACE, ZDROJ čtk Každý desátý Čech se loni léčil s alergií, nejčastěji s alergickou rýmou nebo astmatem, děti pak také s atopickým ekzémem. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na svém webu uvádí, že 384 alergologických pracovišť poskytlo loni téměř 2,4 miliony konzultací zhruba 900.000 pacientům, to je 2,6 konzultace na pacienta.
Zdroj: ÚZIS Autor: ČTK ATOPICKÝ EKZÉM Atopický ekzém je vrozené chronické kožní onemocnění, které v současné době postihuje zhruba 15 až 20 procent populace. Pacientů přibývá, před deseti roky jich byla přibližně polovina. Podle některých studií se však v současné době růst počtu pacientů již zastavil. Novinářům to řekla přednostka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce Jana Hercogová. Postiženým se na různých částech těla a někdy i na celém těle tvoří na kůži pupínky, puchýřky i šupinky. Kůže se postupně mění, hrubne a praská. Kůže svědí a tím, že se pacient snaží svědění zmírnit škrábáním, se kožní projevy ještě zhoršují. Je to onemocnění, které výrazně zhoršuje kvalitu života a v tomto ohledu je srovnatelné s lupenkou. U části pacientů atopický ekzém po deseti či 20 letech spontánně odezní. Neznamená to však, že se tělo zbavilo vrozené vlohy, ale ustoupí kožní příznaky. Ekzém se může převtělit v jinou alergii, například sennou rýmu nebo astma. Atopická dermatitida je vyvolána genetickými předpoklady a na jejím rozvoji se mohou také podílet například bakterie zlatého stafylokoka, kožní infekce, alergeny, které jsou obsaženy v potravě či v prachu. Kůži vadí i kouření. Kožní projevy zhoršuje i jakékoli nespecifické dráždění, třeba vlastním potem. Vadí i trvalé dráždění hrubší látkou a stres. Léčba atopické dermatitidy je založena na promazávání kůže, protože nemocní mají vrozenou poruchu kožní bariéry, přesněji mají chybné složení jejích tukových vrstev. To se nahrazuje promazáváním. U těžších stavů je třeba, aby na konkrétní projevy ekzému byly použity účinné protizánětlivé léky. Již mnoho desetiletí se používají kortikosteroidy, což jsou masti založené na bázi hormonů, které však mají nežádoucí účinky a používají se jen na překonání akutního stavu. Proto byly vyvinuty léky, které působí obdobně jako kortikosteroidy, ale nemají nežádoucí účinky. Tyto nové léky modifikují imunitní odpověď organismu. Poslední práce uveřejněné koncem roku 2006 v renomovaných časopisech naznačují, že u pacientů trpících atopickým ekzémem se méně často objevuje rakovina. Tuto souvislost bude třeba ještě ověřit. Autor: Jitka Klejnová ČTK Ryby v jídelníčku malých dětí prý snižují riziko ekzémů26.09.2008 ČTK Zařazovat dětem ve věku do devíti měsíců do jídelníčku pravidelně ryby může u nich snížit riziko vzniku ekzému. Zjistili to švédští vědci, kteří se zapojili do dlouhodobé studie, v jejímž rámci byl sledován zdravotní stav 17.000 dětí. Konzumace jakéhokoli druhu ryb snižuje riziko onemocnění kůže o 25 procent ve srovnání s dětmi, které ryby nikdy nejedly, tvrdí pediatr z univerzity ve švédském Göteburgu Bernt Alm. "Tím hlavním zjištěním je, že včasné zavedení ryb do jídelníčku je velmi užitečné," uvedl Alm a jeho kolektiv v britském lékařském časopise British Medical Journal. "Nezáleží na množství ani druhu ryb. Myslíme si, že důležitá je hlavně doba, kdy se ryby začnou konzumovat." Ekzém je chronické onemocnění, které postihuje deset až 15 procent dětí. Projevuje se svěděním kůže, jejím zčervenáním, vysycháním a praskáním. Vyskytuje se často u osob, které trpí alergiemi. Vědci také zjistili, že důležitou roli pro vznik ekzému hrají geny, naopak žádný vliv tady zřejmě nemá kojení nebo chování chlupatých domácích mazlíčků. Zdá se, že ryby v jídelníčku jsou velmi důležité, ale podle Alma bude třeba dalšími studiemi zjistit přesně proč. Žádnou zvláštní ochranu před ekzémem tady zřejmě nehrají nenasycené mastné kyseliny omega-3, na něž jsou ryby bohaté a které mají spoustu příznivých účinků na zdraví. "Musí tu být něco, co má vliv na rozvoj imunitního systému," řekl Alm. Následující odkazy Vám umožní získat další informace o ekzému(V anglickém znění) VÍME PRVNÍ: užívání PARACETAMOLU zvyšuje riziko astmatu a ekzému!
2. Nové léky na astma a ekzémy 3. Lepší je jídlo bez chemikálií, antibiotik a hormonů 4. Vše, co byste měli vědět o potravinové alergii 5. Mléko - spojenec, nebo nepřítel 6. Aby Vás doma netrápila elergie TRÁPÍ VÁS EKZÉM ČI LUPÉNKA? |
| kraj | počet léčených celkem | počet léčených na jednoho lékaře | počet léčených na 1000 obyvatel |
| Hlavní město Praha | 175.586 | 1686 | 148,35 |
| Středočeský | 71.520 | 2521 | 61,31 |
| Jihočeský | 67.379 | 4061 | 107,15 |
| Plzeňský | 39.650 | 2062 | 71,71 |
| Karlovarský | 15.537 | 2568 | 51,01 |
| Ústecký | 71.780 | 2445 | 87,20 |
| Liberecký | 30.966 | 2485 | 72,05 |
| Královéhradecký | 58.148 | 2096 | 105,89 |
| Pardubický | 26.755 | 1998 | 52,79 |
| Vysočina | 46.992 | 3587 | 91,94 |
| Jihomoravský | 101.856 | 1879 | 90,06 |
| Olomoucký | 59.618 | 2352 | 93,24 |
| Zlínský | 44.418 | 3638 | 75,30 |
| Moravskoslezský | 121.157 | 2883 | 96,93 |
| Česká republika | 931.362 | 2304 | 90,72 |
Zdroj: ÚZIS
KOSMETIKA NA PŘÍRODNÍ BÁZI ZMÍRNÍ PROJEVY LUPÉNKY AŽ U 80TI PROCENT PACIENTŮ:
Lupénka (psoriáza) je neléčitelné genetické nenakažlivé onemocnění, při kterém kůže rohovatí až sedmkrát rychleji než u zdravých lidí. Postihuje dvě až pět procent populace a projevuje se ostře ohraničenými skvrnami a loupající se kůží.
"Lupénku mírníme lokálně potíráním nemocné pokožky a celkově, například ozařováním kůže nebo tak zvanou biologickou léčbou. Přírodní kosmetika nás velmi překvapila svými účinky a dobrou snášenlivostí u pacientů," řekl na dnešní tiskové konferenci profesor František Novotný z Pražského dermatologického centra.
Hlavní složkou kosmetiky na přírodní bázi jsou ovocné kyseliny, které zmírňují suchost kůže, a přírodní oleje zvláčňující pokožku. "Kosmetika neobsahuje dehet ani kortikosteroidy, a nemá tudíž žádné výrazné vedlejší účinky. Velice se osvědčila i při léčbě lupénky u malých dětí," uvedla profesorka Jana Hercogová z Fakultní nemocnice Na Bulovce. Tato kosmetika se nanáší přímo na postiženou kůži, první zlepšení se objevuje už po pár týdnech.
Přírodní kosmetika se podle lékařů nehodí tolik pro pacienty s akutními projevy lupénky, pomáhá spíše na chronická ložiska. "Z naší praxe ale víme, že každému pacientovi pomáhá něco jiného, základem při léčbě lupénky je dodržovat životosprávu a být v psychické pohodě," dodává doktorka Hercogová. Pacienti se mohou léčit kortikosteroidy, které pomáhají, ale mají mnoho vedlejších účinků, nebo třeba zkusit biologické léky, které jsou ale velmi drahé. Mezi alternativní metody patří konopné masti nebo léčivé koupele s rybičkami, které se živí odumřelou kůží.
Kosmetiku na přírodní bázi testovali s dobrými výsledky nejen lékaři v ČR, ale i v Rumunsku, Rakousku, Rusku a Maďarsku. Přesto zatím nebyla provedena rozsáhlejší vědecká studie.
kli ptd
Zajímavé články v původním znění:
Itchy discovery may help those with eczema
Guardian, 26.7.2007 Jdi na článek
Researches link childhood eczema with later-life asthma
TechHerald, 6.7.2008 Jdi na článek
Onemocnění lze rozdělit do dvou hlavních skupin na ekzém atopický a kontaktní. Atopický ekzém může být dědičně podmíněný a často se vyskytuje spolu s astmatem. Kontaktní ekzém může vzniknout přílišným vysušováním kůže nebo dotykem s dráždivou látkou.
Jaké jsou příznaky ekzému?
Projevy onemocnění se případ od případu mohou lišit. Nejčastěji se však projevuje zarudlými skvrnami na pokožce, které velmi svědí. Objevují se také praskliny a puchýřky, oblasti suché kůže. V pokročilém stádiu kůže může být ztluštělá. Na bércích a pažích se tvoří červená ložiska.
Koho se nemoc týká?
Ekzém se nejčastěji objevuje již v raném dětství. Někdy se první příznaky objevují již brzy po narození. Často se stává, že u děti postižených ekzémem dojde během dospívání k vymizení nemoci, v dospělosti se však záhy znova objeví. Kontaktní ekzém se může objevit v průběhu celého života v závislosti na výskytu příslušného alergenu.
Prevence a léčba
Pokud se objeví první příznaky, je třeba ihned začít dodržovat určité zásady, aby nedošlo ještě ke zhoršení nemoci. Nemoc zhoršuje škrabání svědivých oblastí pokožky, časté mytí a přílišně vysoušení pokožky. Naopak se doporučuje často kůži hydratovat krémy, oleji nebo bylinnými mastmi. Při sprchování používat vlažnou vodu a osoušet pokožku pouze poklepáváním, nikdy ne třením ručníku o pokožku. Pokud se objevují skvrny i na těle, je dobré nosit bavlněné oblečení.
Potravinová alergie
Různými alergiemi trpí 2,5 milionu Čechů a jejich počet stále stoupá. Stále častější jsou alergie na nejrůznější potraviny, i přesto o nich však mnoho lidí vůbec neví. Server msn oslovil několik alergologů a položil jim nejčastější dotazy týkající se potravinových alergií.
1. V jakém věku se alergie na potraviny nejčastěji objeví?
"Většina potravinových alergií se rozvine u dětí ve věku šesti let a méně. Objevit se však mohou kdykoli, tedy i v dospělosti," říká specialista na alergie Clifford W. Bassett z fakultní nemocnice v New Yorku.
2. Jaká je příčina potravinových alergií?
Alergie je v podstatě nepřiměřenou reakcí organismu na určitou běžně se vyskytující látku. Podstatou je porucha řízení imunitního systému vedoucí k nadměrným reakcím často spojeným s vyplavováním látek. V případě potravinových alergií je rizikový jak genetický faktor, tak vliv prostředí.
Alergická či atopická predispozice je mnohem silnější u osob, v jejichž rodinné historii se některé z těchto onemocnění vyskytlo. K propuknutí alergie však výrazně mohou přispět i faktory prostředí.
Navíc se počet alergiků na potraviny neustále zvyšuje. V roce 2002 uváděla zpráva o alergiích, že například alergie na burské oříšky se celosvětově za posledních deset let zdvojnásobila.
3. Jaké jsou typické symptomy alergie na potraviny?
Výzkumy ukazují, že téměř 90 % symptomů potravinových alergií postihuje kůži (nejčastějším projevem je svědění). Druhým nejčastějším typem symptomů je postižení dýchacích cest. Alergie na potraviny se kromě svědění projevuje ucpaným nosem, svěděním uší, úst a krku; otoky obličeje, případně jazyka, kašlem, problémy s dýcháním a kožní vyrážkou.
Míra a síla alergické reakce se liší v závislosti na množství zkonzumovaného jídla, na jeho kombinaci s dalšími potravinami a alkoholem. Vyprovokovat alergickou reakci nebo zhoršit její projevy může i intenzivní pohyb, například cvičení.
Většina alergických reakcí se neobjevuje pouze v důsledku přímé konzumace alergenu. Stačí jejich vdechnutí nebo kontakt s kůží. To byl ostatně také důvod, proč některé aerolinky přestaly palubách svých letadel nabízet burské oříšky. V minulosti totiž došlo u několika pasažérů k prudké alergické reakci pouze v důsledku vdechnutí alergenů, které jsou v arašídech obsaženy.
4. Jaké potraviny nejčastěji způsobují alergii u dětí?
Krizových je zejména osm potravin: kravské mléko, vejce, arašídy, vlašské ořechy, ryby, mořské plody, sója a pšeničné výrobky. Tato skupina tvoří přes 90 % všech potravinových alergií. Alergie na kravské mléko u dětí znásobuje také riziko, že se u nich v budoucnu rozvine alergie i na jiné potraviny.
5. Existují nějaká preventivní opatření?
Odborníci doporučují kojit minimálně šest až dvanáct měsíců a odložit pevnou stravu u dítěte až na pozdější období.
6. Jaké potraviny nejčastěji způsobují alergii u dospělých?
U dospělých převažují alergie na ryby, ořechy, celer, med a mák. V menším množství se i u nich objevují také alergie na mouky, vejce a mléko. Například alergii na ryby má v Česku asi 50 000 lidí. Nejnebezpečnější jsou však alergie na ořechy, které mají na kontě nejvíc smrtelných alergických reakcí.
Alergie na jídlo z jedné potravinové skupiny navíc obvykle zvyšuje pravděpodobnost alergických reakcí i na jiná jídla z této skupiny. Znamená to, že pokud jste například alergičtí na vlašské ořechy, je velmi pravděpodobné, že budete alergičtí i na mandle a další typy ořechů. Jestliže se u vás tedy objevují alergické reakce na ořechy, měli byste se vyhýbat i arašídovému oleji a máslu, stejně jako kuchyním, které tyto ingredience často používají, jako je asijská, thajská, mexická a vietnamská.
7. Může člověk z alergie na potraviny "vyrůst"?
Někteří ano, ale rozhodně nejde o většinu alergiků. Výzkumy ukazují, že potravinová alergie na korýše a ořechy vydrží u osmdesáti procent alergiků celý život. S potravinovou alergií má v Evropě a USA zkušenost šest až osm procent dětí mladších než tři roky. U části z nich alergie na potraviny zmizí, než dosáhnou věku deseti let. Výzkumy také uvádějí, že u pětaosmdesáti procent alergiků na kravské mléko a osmdesáti procent alergiků na vejce dojde ke spontánnímu zmizení alergie.
8. Jak se alergie na potraviny diagnostikují?
Nejčastějšími diagnostickými metodami potravinových alergií jsou kožní a krevní testy. Některé původně pozitivní testy mohou časem vykazovat negativní výsledky. Je totiž možné, že si organismus postupem času vytvořil na problematickou potravinu toleranci. Stejně tak je možné, že test ukáže pozitivní výsledky na potravinovou alergii, ačkoli konzumace inkriminované potraviny nevede u člověka k žádným viditelným problémům.
zdroj: i dnes. cz
Nejez to!
Existují potraviny, které sice dobře chutnají, ale mohou vašemu dítěti způsobit spoustu nepříjemností, protože je na ně alergické. V takovém případě nemáte na vybranou – prostě je nebude jíst.
Přísnost je v tomto případě na místě. Anna Šimková (32) už ví, že pro jejího čtyřletého syna Petra znamená slovo „ořechy“ slovo zakázané, a to od chvíle, kdy je zhruba před rokem přidala omylem do jídla a on se málem udusil. „Bylo to hrozné, nevěděla jsem, co mu je, zavolala jsem záchranku a Petříka odvezli do nemocnice. Měl anafylaktický šok. Dostal nějakou injekci, aby mohl dýchat. Další testy prokázaly silnou alergii na ořechy,“ vzpomíná Anna. Bohužel, potravinovou alergií trpí na celém světě asi 4 % populace a zatímco v dospělosti se s touto alergií setkávají 2–4 % lidí, děti mají větší smůlu. Bývají postiženy častěji, ve věku do 3 let až v 8 % případů. „U malých dětí je potravinová alergie velice častá, u nás reálný spouštěč kopíruje složení kojenecké a batolecí stravy,“ říká primář dětské kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce MUDr. Martin Fuchs.
„Na prvním místě tedy najdeme alergii na bílkovinu kravského mléka, a to je možné i u plně kojeného dítěte. Mikrodávky mléčných syrovátkových bílkovin, které maminky snědí, se dostanou až do mléka mateřského, a tak mohou vyvolat u citlivých jedinců s alergologickou dispozicí neklid, nechutenství, zvracení, bolesti bříška nebo průjem, dokonce i s krví. Typickým projevem jsou kojenecké koliky, provázené pláčem, kopáním či přitahováním nožiček k bříšku,“ dodává lékař. Pokud se takovému dítěti později nabídne mléko náhradní, nepřekvapí vás časná vyrážka, otoky, eventuálně i dušnost. Řešení je ale jednoduché – mléčné bílkoviny se ze stravy maminky a popřípadě i dítěte vysadí.
PŘÍČINY VÝSKYTU ALERGIE
Ptáte se (stejně jako paní Anna), proč právě vaše dítě trpí potravinovou alergií? Z imunologického hlediska (potažmo alergologického) komunikujeme s okolním světem prostřednictvím kožní bariéry a skrze sliznice, které jsou pro látkovou výměnu předurčeny. Co to znamená? Že prostřednictvím sliznic dýcháme a také trávíme, ale to, co vdechujeme nebo polykáme, je i miniaturním světem plným nebezpečí (různé mikroorganismy, toxické látky). A k tomu, aby toto ohrožení naše tělo poznalo, slouží právě imunita. „Bez ní bychom nezvládli ani banální rýmu a cokoli nesterilního, co bychom pozřeli, by nás ohrozilo na životě. Naše obranyschopnost se naučila rozlišovat mikrosvět organických částeček pomocí povrchových znaků, a ty jsou obvykle bílkovinné povahy,“ vysvětluje dr. Fuchs. Pokud je něco „podezřelého“, imunita zahájí opatření. Ovšem nikdo nejsme dokonalý, a tedy ani naše imunita, která zamění podezřelého s nevinným. Plných 40 % obyvatel se narodí s dispozicí k alergickému onemocnění.„U pětiny z nich se toto vychýlení projeví potravinovou alergií ještě v průběhu prvního roku života,“ říká lékař. Proč se bílkovinné znaky mléka, vajíčka, obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny, koření či ořechů začnou v organismu chápat jako nebezpečné, to se neustále zkoumá. Kromě genetiky může být příčinou pokřivený životní styl – stres, přehnaná čistotnost maminek, domácí „sterilizující“ izolace, či naopak kolektivní dětská zařízení, více nemocí, více antibiotik, více chemie, více očkování atd. Ať to je jakkoli, u 8 % dětí potravinová alergie propukne a přibližně u 2–4 % přetrvává až do dospělosti.
JAK JI POZNÁTE
Pravá potravinová alergie se řadí mezi širokou skupinu potravinové přecitlivělosti. Hodně lidí používá místo termínu „alergie na potraviny“ termín „potravinová intolerance“ (neboli potravinová nesnášenlivost), ale to není totéž. Potravinová intolerance se sice může projevovat velmi podobně jako pravá alergie, ale nemá imunologický podklad, nejde o poruchu slizniční obranyschopnosti. Jde o širokou skupinu enzymových defi citů (například porucha trávení řepného cukru sacharózy z nedostatku enzymu disacharidázy) nebo o skupinu farmakologicky působících potravin anebo o lékovou intoleranci (např. aspirin). Jedna potravina může vyvolat nekonečně mnoho příznaků, ale stejně tak může být jeden jediný příznak vyvolán nepřeberným množstvím potravin. Pokud chcete mít jistotu, že jde skutečně o pravou potravinovou alergii, pak by se měly vyšetřením prokázat tzv. alergické protilátky, které se označují velkým písmenem E a zkratkou IgE (imunoglobin E = protilátka E = IgE). „Přítomnost těchto látek lze dnes běžně vyšetřit ve specializovaných laboratořích, ale vyšetření není levné a měl by je doporučit pouze odborník na danou problematiku, tedy například alergolog, gastroenterolog, případně dermatolog,“ vysvětluje dr. Fuchs.Levnější je otestování bodovými kožními testy. Pokud je vyšší hladina alergických protilátek proti některé potravině, v místě vpichu dojde k reakci v podobě kopřivkového pupenu s okolním zarudnutím. „Rozhodující jsou ale především obtíže pacienta, případně vysoce specializovaný test, kdy se pod dohledem vysadí podezřelá potravina na nějaký čas z jídelníčku a pak se pacientovi opět podá a následně se zapisují a sledují možné nežádoucí reakce,“ dodává. V optimálním případě by rodiče neměli vědět, co se vlastně dítěti podává – potravina by se měla „zamaskovat“, eventuálně by měla být nahrazena jinou (tzv. placebo). Spousta lidí si totiž mylně myslí, že trpí potravinovou alergií, a přitom nejde o alergii, ale „pouze“ o neimunologické reakce organismu, za které může třeba jen dietní chyba. Podle primáře Fuchse je těchto reakcí dlouhá řada a bohužel jsou často k nerozeznání od pravých alergií. Patří sem i výše zmíněné potravinové intolerance. „Často to bývá neschopnost trávit základní živiny, obvykle jde o chybějící enzym a často jím bývají enzymy nutné k natrávení cukerných složek potravin (v případě malých dětí obvykle nedokonalé zpracování mléčného cukru, neboli laktózy). V tomto případě trpí děti pouze a výhradně trávicími obtížemi, jako jsou bolesti, nadýmání, průjmy, ale nedochází u nich ke kožním či dechovým problémům,“ vysvětluje lékař.
Mezi další neimunologické projevy patří tzv. přítomnost látek s určitou schopností dráždit svého „hostitele“. Obvykle to bývají budivé aminy (histamin, tyramin), které vyvolají obtíže přímo, a to farmakologickým působením na cílové tkáně (např. svědivá vyrážka). Mezi typické potraviny patří například kyselá okurka, jahody, uzené ryby, alkohol, káva, z





1. 

