Zdraví dítěte začíná v bříškuChcete-li se z mnoha různých důvodů zaměřit na nejvýznamnější imunitní orgán v dětském těle, pak se budete muset zajímat o střevní trakt. Jeho stav ovlivňuje celkové zdraví potomka.
Hostí totiž tisíce druhů bakterií, z nichž některé jsou tělu prospěšné a nezbytné pro jeho fungování (tzv. přátelské bakterie), a jiné mu mohou naopak uškodit. Bakterie v těle buď sídlí trvale, nebo přicházejí s potravou a trávicím ústrojím dítěte pouze procházejí. To vše vytváří složitý a důmyslný ekosystém, který nazýváme střevní mikroflóra. Když je systém v rovnováze, je vše v pořádku. Pokud je ale střevní mikroflóra narušena, přicházejí zdravotní potíže v podobě průjmu či zácpy, alergií, snížené imunity a dalších projevů. Narušení rovnováhy střevní mikroflóry mohou zapříčinit: * nemoci z nachlazení, chřipky, * zhoršená kvalita životního prostředí, * způsob stravování (vysoký podíl rafinovaného bílého cukru, konzervantů a barviv - zejména v dětských sladkostech a sladkých limonádách), * užívání léků, především antibiotik.
START V OKAMŽIKU PŘÍCHODU NA SVĚTStřevní mikroflóra se tvoří v okamžiku narození dítěte. Před narozením se dítě vyvíjí ve sterilním prostředí a jeho zažívací trakt neobsahuje žádné mikroorganismy. Osídlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná v průběhu porodu. Způsob porodu má vliv na složení mikroflóry - je dokázáno, že děti narozené císařským řezem mají menší počet zdraví prospěšných bakterií. Z toho důvodu jsou přirozený porod, přiložení dítěte k prsu a následné dlouhodobé kojení důležité pro správný rozvoj jeho zažívání i imunity. Převaha bifidobakterií je způsobena látkami, které jsou obsaženy v mateřském mléce a příznivě působí na jejich růst. Později se jejich podíl snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení je dosaženo asi po dvou letech.
PŘÍZNIVÉ ÚČINKY PROBIOTIKNa harmonizaci střevní mikroflóry mají významný vliv tzv. probiotika (z řečtiny „pro život“), známá též jako „prospěšné bakterie“. Ta u dětí přispívají k vývoji střevní mikroflóry a udržují zdravý poměr mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi. Působí příznivě nejen na zažívání, stimulují i přirozenou imunitu organismu, zmírňují alergické reakce a ovlivňují celkové zdraví. Zejména u nejmenších dětí, jejichž imunitní ochrana není ještě plně funkční, je role probiotik velmi důležitá.
KDY NASADIT PROBIOTIKA?
* Při bolestivém zažívání miminek, tzv. kolikách
* Při krmení umělou výživou, při odstavení od kojení a přechodu na pevnou stravu Děti mají při narození velmi slabý imunitní systém, který se musí rozvíjet, aby se kojenec dokázal s vnějším prostředím vyrovnat. Mateřské mléko obsahuje vše pro růst a rozvoj imunitního systému včetně prospěšných bakterií, které umožňují trávení „potravy“ (mateřského mléka). Jak dítě roste a přechází na pevnou stravu, dostávají se do jeho střev i další mikroorganismy získané z jiných zdrojů potravy, které mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry.
* Při sklonech k alergiím a ekzémům Na rozvoj atopického onemocnění (alergická rýma, astma a ekzém) mohou mít mimo jiné vliv právě změny ve střevní mikroflóře. Stále více se objevují nejrůznější potravinové alergie. Vliv probiotik na redukci příznaků potravinových alergií byl prokázán kontrolovanou studií u dětí s atopickým ekzémem a alergií na kravské mléko. U více než poloviny atopických dětí užívajících probiotika po dobu šesti týdnů bylo dosaženo zlepšení.
* Pro posílení celkové imunity organismu
* V období zvýšeného rizika nakažení nemocí z nachlazení a chřipkou U malých dětí po ukončení kojení nebývá obranyschopnost ještě plně vyvinuta, a děti jsou tedy mnohem náchylnější k různým onemocněním. Probiotika a prebiotika (látky důležité pro růst a množení prospěšných bakterií) stimulují imunitu organismu tak, že udržují optimální propustnost střev - do dětského těla se pak nedostávají škodlivé cizorodé látky. Pozitivně působí na zvyšování obranyschopnosti jak u zdravých dětí, tak u dětí s imunitními poruchami. Dobře doložen je také jejich vliv na zvýšení schopnosti bílých krvinek pohlcovat cizorodé látky a likvidovat škodlivé bakterie.
* Na úpravu zažívání a při dětských průjmech
* Při nemocech a rekonvalescenci
* Při užívání antibiotik Probiotika přispívají k péči o střevní mikroflóru a zažívání u dětí. Příznivě působí při průjmech, bolestech bříška, nadýmání, zácpě a nepravidelném vyprazdňování. Při léčbě antibiotiky může dojít k oslabení obranné funkce střev a k průjmu. Podávání probiotik s prebiotiky významně pomáhá při snižování průjmu a rychle obnovuje počet přátelských bakterií ve střevech.
* Při cestování Při cestování mohou děti trpět střevními potížemi, nejčastěji průjmem, bolestmi bříška a zácpou. Odlišné klima, jiné jídlo, než na jaké je dítě zvyklé z domova, voda s jiným minerálním složením, zvýšená únava - to vše narušuje rovnováhu střevní mikroflóry. Probiotika je dobré podávat alespoň jeden týden před cestou, během pobytu i pár dní po návratu.
KDE NAJDEME ZDROJE PROBIOTIKPod pojmem probiotika si většina maminek představí zakysané mléčné výrobky. Ve skutečnosti je jejich spektrum mnohem širší. Jogurty jsou určitě vhodné v rámci doplnění celkové prevence. Aby však mohla probiotika skutečně osídlit střevní trakt prospěšnými bakteriemi, musí jejich koncentrace a složení dosáhnout určité úrovně. Tu mohou vhodně zabezpečit probiotické potravní doplňky. Jejich výhodou je vhodnost jejich podávání i během střevních potíží (kdy se mléčné výrobky nedoporučují) a poslouží dětem s alergií na kravské mléko. Dětem od čtyř měsíců lze ochucovat nápoje, kaše či přesnídávky rozpustným práškem, v němž jsou obsažena přírodní probiotika s prebiotiky. Dětem od tří let lze nabídnout například žvýkací tablety s jahodovou příchutí.
ZDROJ: mlada zena . cz Mateřské mléko: jídlo, nápoj i lékMateřské mléko britských žen je vlastně koktejlem 350 chemikálií, k nimž patří i 87 jedovatých dioxinů, tedy právě těch látek, které nedávno vyvolaly kuřecí aféru v Belgii. Dvouměsíční britské nemluvně dostává, jak dále konstatuje obsáhlá zpráva World Wide Fund for Nature, čtyřicetinásobnou porci zplodin, než jakou připouštějí normy Světové zdravotnické organizace. Viníci? Pesticidy, cigarety, emise. Tuto neveselou informaci vydala 12. července tisková agentura Reuters. Většina zdejších deníků ji ovšem svým čtenářům nenabídla, ačkoli pravděpodobnost, že by na tom tuzemská nemluvňata byla jinak, se rovná nule. Možná se tak ale stalo proto, že pel senzace z ní vzápětí setřela vedoucí Antitoxického programu WWF Elizabeth Salterová, když prohlásila: »Tyto výsledky ale vůbec nic nemění na faktu, že kojení zůstává pro novorozence pořád tou nejlepší možnou výživou.« Neexistuje na světě jiná potravina, jíž by se člověk mohl živit půl roku, aniž by mu přitom cokoli podstatného scházelo. Mateřské mléko tuto moc má: miminko, které se jím dle libosti cpe, nemůže mít plných šest měsíců nejen hlad, ale dokonce ani žízeň. Příroda totiž zařídila, že v prsu se tvoří hned dva druhy mléka. Takzvané přední je řidší a slouží proto k zahnání žízně, mléko zadní, vznikající až poté, co zmizí zásoby předního, je hustší a zároveň výživnější. Miminko dobře ví, že bude-li sát jen krátce, napije se na žízeň, a pokud vytrvá, zbaví se kručení v břiše. Co ví mrně, netuší řada maminek. Ostatně, ve výživě dětí do jednoho roku se podle názoru pediatrů až příliš mnoho z nich dodnes drží praktik svých matek či babiček.Kdo může, měl by Proč nás vlastně Světová zdravotnická organizace, která doporučuje výlučné kojení do šesti měsíců věku, nemůže chválit podobně jako třeba skandinávské státy, kde si ještě v půlroce vychutnává výhradně mateřské mléko až 80 procent dětí? Leckteré maminky se stále ještě obávají o ztepilost svého poprsí, což lze směle označit za blud přímo kravský. Zatímco mléčné symboly mívají ve vemeni běžně tři čtvrtiny své mléčné produkce, savci pouhou čtvrtinu, neboť další »výrobu« stimuluje až samotné sání. Navíc kůže je v mládí natolik elastická, že si s dočasným rozdílným objemem lehce poradí. Podle tvrzení nestora české pediatrie profesora Švejcara tím hravěji, čím postupněji žena s kojením přestává. »Moje zkušenosti z poradny ukazují, jak nesmírně záleží na tom, zda v porodnici lékaři a sestry dohlédli na to, aby maminka začala kojit správnou technikou,« soudí Petr Karger, praktický dětský lékař z Prahy 4. »Ne všude je to běžné, a tak mnohé při prvních potížích podlehnou panice. Bojí se, že děcko hladoví, a vyčítají si, že nejsou schopné ho pořádně nakrmit, a do toho babička prohlásí 'Co ho trápíš, dej mu flašku!' A je po kojení. Přitom jde většinou o banality. Maminky si stěžují třeba na to, že dítě dumlá jen chvíli, a pak křičí hlady. Někdy je totiž prs hodně nalitý a bradavka tvrdá, takže ji dítě není schopno chytit - stačí ale trochu odstříknout a je po problému. V takových situacích je rozumné obrátit se hned na pediatra a ještě rozumnější na sestru - ženské s ženskými si přece popovídají líp.« Pohodlí, ale i imunita Čtyřměsíční Michal se z přebalovacího pultu na Janu Klepákovou spokojeně culí. V této pražské rodině jako by platila zásada: co dva roky, to nový kluk. Od svých dvou starších bratrů se však Michal v jednom liší... »Slíbila jsem si, že tentokrát vydržím s kojením až do Vánoc,« prozrazuje dvaatřicetiletá inženýrka ekonomie, která zatím odložila slibně začínající kariéru v mamutí potravinářské firmě na neurčito. »Nejstaršího Kryštofa jsem šidila, protože jsem zrovna dodělávala postgraduál, a tak spolu s lahví putoval často po babičkách a kamarádkách. Až u prostředního Jáchyma jsem měla příležitost zjistit, jak je vlastně kojení pohodlné: žádné tahání jídla, žádné ohřívání ani vyvařování... Klidně jsme s ním vyráželi po návštěvách, na chalupu ke známým, dokonce i na výlety na kole. Jenže když mu bylo pět měsíců, měla jsem autohavárii a strávila měsíc v nemocnici. Napotřetí to snad už vyjde.« K ryze praktickému argumentu paní Klepákové je v případě kojení nutné přidat ještě další, a možná důležitější. Zejména v letních měsících představuje kojení způsob, jak se vyhnout riziku průjmů, jež k této sezoně nerozlučně patří. Ti nejmenší, kteří přišli na svět od května do července, se s infekcí vyrovnávají nejhůř. Ujít lze v dětství i dospělosti také mnoha jiným nemocem - vždyť lékaři už dávno prokázali, že mateřské mléko dodává tělu kromě energie, živin a vody v hojné míře také potřebné obranné látky. Proto se kojené děti nemusí tolik obávat nejen průjmů, ale třeba ani zánětů středního ucha, alergií či infekcí dýchacích cest. Na letošní konferenci Americké plicní společnosti předložili australští lékaři výsledky studie, v níž sledovali 2834 dětí. Ty, které nebyly výlučně kojeny alespoň do svých čtyř měsíců, mají podle nich ve srovnání se svými kojenými vrstevníky o 27 procent vyšší šanci, že do svých šesti let onemocní astmatem. Vědci přitom dali do přímé souvislosti klesající počet plně kojených dětí se stoupajícím výskytem tohoto onemocnění, které je nyní nejčastější příčinou hospitalizace amerických i australských dětí. Křik nerovná se hlad Babičky-padesátnice se nestačí divit, jaké rady si jejich dcery a snachy přinášejí z porodnice a poradny. »Snad nejvíc mě zaráží, že na kojení už neexistuje žádný časový rozvrh - prostě se krmí, když má děcko hlad,« přiznává jedna z nich - Jiřina Dopitová z Českého Krumlova, která se s novým systémem setkala hned třikrát za sebou, při Barušce, Vojtovi i Oliverovi. »Kdykoli pak mrně zavrnělo, už dostalo prs. Kdyby bylo na mně, dala bych jim kolikrát spíš láhev s čajem.« Paní Dopitová je ovšem babička rozumná, a tak si všechny své výhrady nechávala raději pro sebe. Ostatně, o výživě dítěte by opravdu měl rozhodovat vždycky jen jeden člověk, ne konsilium babiček, sousedek a kamarádek. Mamince to velmi usnadní život, a dítěti vlastně také. Pokud je oním důvěryhodným rádcem pediatr, tím lépe. V jednom nicméně babička Dopitová, byť sama matka tří dětí, pravdu neměla: plně kojenému miminku není po šest měsíců vůbec třeba podávat ani čaj, ani šťávy. Na druhé straně chybějící rozvrh krmení opravdu svádí leckteré maminky k tomu, aby při každém křiku užuž rozepínaly knoflíčky. »Takovým kojencům říkám 'průtokoví',« usmívá se zdravotní sestra Jaromíra Háblová, která se o zdraví miminek stará už pětadvacet let. »Přepíjejí se a pak z toho mají bolení břicha. Maminky ale tvrdívají, že pít chtěly. Jenomže sání je u dětí reflex, ne uvědomělá činnost, kterou si dokážou regulovat.« Tyto bolesti trápí kojence zbytečně tím spíš, že už mají dost těch, za něž nikdo nemůže. Nadýmání běžné do tří měsíců věku je způsobeno jednak tím, že malé dítě má nedokonalé zažívání, protože enzymatický systém ještě dozrává, jednak má kratší pobřišnici, za niž vlastně nafouknuté střevo »tahá« a tím ji dráždí. I ta nejštědřejší maminka si však může být téměř jistá tím, že její ratolest nečekají v dětství trable způsobené nadváhou. Ve stejné době, kdy Britové žasli nad analýzou mateřského mléka, jim totiž prestižní časopis British Medical Journal nabídl zjištění německých kolegů, které neblahý dojem poněkud kompenzovalo. Do největší studie, která se kdy zabývala spojitostí kojení s dětskou obezitou, zahrnuli lékaři 9357 bavorských dětí. Ukázalo se, že děti krmené výhradně mateřským mlékem do svých 3 až 5 měsíců mají oproti těm, které od narození dostávaly umělou výživu, o třetinu větší šanci, že do školní lavice neusednou jako otesánci. U dětí kojených až do 6 až 12 měsíců se pravděpodobnost zvyšuje až na 43 procent. »V době, kdy dětská obezita ve vyspělých zemích spirálovitě stoupá, je to nesmírně významný poznatek,« okomentoval studii Robert H. Eckel, který působí jako expert na výživu v American Heart Association. »Zatím sice nevíme, proč tomu tak je, zda mateřské mléko obsahuje třeba nějakou speciální látku. Možná je ale pravda mnohem jednodušší - při kojení prostě chybějí ony láhve, které maminky nesmyslně nutí děti dopíjet až do dna.« A co já, pane doktore? Dva mýty z těch, které zaznívají v dětských poradnách, odolávají poznatkům medicíny zvláště sveřepě. První se týká vápníku, druhý vitaminů. »A kolik mám jíst kalcia, pane doktore?« ptávají se běžně novopečené maminky, neboť doma přece slyšely, že o značnou porci této důležité látky jedítě kojením připraví. Pravda je však jiná: potřebný vápník si tělo tak jako tak odebere z kostí, takže náhražka v podobě tabletek není nutná. Stačí jíst vyváženou stravu a pít dost tekutin. Současným hitem tuzemských ordinací jsou pak miminka osypaná od hlavy až k patě. »Bývají to obvykle prvorození potomci, jimž chtějí maminky dopřát dost vitaminů, a tak vypijí za den i litr, dva stoprocentního džusu. Tato vitaminová bomba pak vybuchne v podobě alergického ekzému u dítěte,« vysvětluje pediatr Karger. U žen, které už doma nějaké starší dítě mají, lékaři pozorují opačný extrém: všechno ovoce strkají potomkovi a na sebe přitom zapomínají, ačkoli ovoce pochopitelně patří i do normálního jídelníčku dospělého. S rozumem v hrsti Tak jako každý rok, i letos vyrazila vodácká parta třicátníků z jedno ho malého jihočeského města na lyže do sousedního Rakouska. Chlapi, manželky, děti. Také čtyřiatřicetiletá paní Milena (jméno z pochopitelných důvodů neuveřejňujeme) se svou Aničkou. A právě díky téhle dvojici se zájezd zařadil mezi nezapomenutelné. Dvouletá holčička se totiž všude domáhala svého »mlíčka«, a to tak vehementně, že tu v jídelně penzionu roztrhla mamince blůzičku, tu z ní v cukrárně rvala rolák. A když neuspěla, zkoušela štěstí u jiných maminek... Trapas, shodli se vzácně jak ženy, tak muži, přestože se všichni znají už léta a k upjatým typům zrovna nepatří. Mnohým jiným může vrtat hlavou, zda je skutečně rozumné kojit dítě po celé dva roky, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace, když se spolu s mateřským mlékem dostávají do jeho organismu i některé jedovaté látky. »Jsem přesvědčen o tom, že na poměrně těžké mozkové dysfunkci mého syna se podepsalo i to, že ho manželka až do jeho šestnácti měsíců kojila,« říká jeden pražský internista. »Polychlorované bifenyly totiž negativně ovlivňují právě vývoj mozku.« Podepsat se však pod tento názor lékař nechce. Není sám. Magdalena Paulová, primářka dětské kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, však tento názor odmítá: »Z pediatrického hlediska je to nesmysl. Na mozkových dysfunkcích se prokazatelně podílejí jiné faktory, zejména nedostatek kyslíku, a to ještě před narozením. Kdyby tomu tak bylo, zněla by oficiální doporučení pro všechny členské státy Světové zdravotnické organizace jinak.« Příspěvkem do této diskuse se jistě stane reprezentativní lékařský výzkum, do něhož se rozhodli pustit ve Velké Británii hned poté, co zdejší laboratoře opustila neveselá analýza mateřské tekutiny. Vláda bude financovat projekt, v jehož rámci by tisíc matek v anglickém Leedsu mělo pomoci vytvořit archiv vzorků mateřského mléka. Jen to umožní zkoumat přímou souvislost složení mléka s následným vývojem dítěte, které si na něm po narození pochutnávalo. Moderní zásady kojení * kojit je třeba tak často a tak dlouho, jak si to dítě žádá * rozumnější je kojit během jednoho kojení pouze z jednoho prsu, protože tak se v něm vytvoří dostatek zadního (tučného) mléka, nebo prsy při kojení několikrát vystřídat * odstříkat není třeba po každém krmení, jen tehdy, má-li matka mléka nadbytek; lépe je odstříkávat rukou než odsávačkou * dobře kojené dítě má minimálně šest až osm pomočených plen za den, přičemž moč je světlá. Méně použitých plen či hnědá stolice (nikoli tradovaná zelená) spolu s nepřibývající váhou a neklidem dítěte signalizuje nedostatek mléka. Jeho tvorbu zvýší střídání prsů během jednoho kojení a zvláště časté noční kojení, kdy je nejvyšší sekrece hormonu prolaktinu. (podle Magdaleny Paulové, primářky dětské kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze) Kojení po česku * 87,8 procenta novorozenců je v okamžiku, kdy opouštějí porodnici, kojeno plně * podle studie z roku 1991 přestává být 20 procent dětí kojeno během tří týdnů po propuštění z porodnice, z půlročních dětí je kojeno pouze 13 procent * nová studie zahrnující 1000 dětí, jejíž výsledky budou zveřejněny na podzim, zaznamenává podstatné zvýšení počtu půlročních kojených dětí (kolem 40 procent)
|
NEWS
Kortikosteroidy mají řadu negativních vedlejších účinků - 30.10.2009
Moderní léčba atopického ekzému je podle dermatologa Radka Litvika v České republice dostupná, ale odborní lékaři ji dostatečně nevyužívají. Většinou volí tradiční hormonální léky obsahující kortikosteroidy, které zejména při nesprávném používání mají řadu negativních vedlejších účinků. Kortikosteroidy vedou k nevratnému ztenčování kůže, mohou vyvolat akné či zčervenání kůže. U malých dětí může hormonální léčba dokonce zastavit růst. Dermatolog Radek Litvik uvedl, že tři čtvrtiny pacientů se léků obsahujících kortikosteroidy bojí, a proto je buď vůbec nechtějí užívat, nebo si svévolně snižují dávky a zkracují dobu užívání. >>více
Kortikosteroidy zvyšují krevní tlak, u dětí zastavují růst - 15.10.2009
Lupénka i ekzém je komplexní onemocnění a přístup i léčba ke každému pacientovi musí být individuální. U přírodních preparátů je velikou výhodou, že mohou být použity u každého včetně dětí nebo těhotných žen. Dosud se na léčbu lupénky používají chemické medikamenty. Nejčastěji předepisované kortikosteroidy mimo jiné zvyšují krevní tlak a u dětí dokonce zastavují růst.
Přichází podzim a s ním zhoršení ekzému - 09.10.2009
Přichází podzim, období, kdy budeme zachumláni do oblečení, naše kůže nebude dýchat, spíš se zpotí. Zároveň je čas chřipek a angín, což jsou všechno vlivy, které zhoršují nebo navozují atopický ekzém. Kožní onemocnění je strašákem mnoha dětí i dospělých, avšak lze jej léčit či mírnit: zkuste australské přírodní přípravky GRAHAMs za ceny, které na našem trhu nemají konkurenci!!!